Poučení z tragické střelby je rozpačité
Od tragické střelby na Filozofické fakultě UK, kdy přišlo o život 14 lidí a 25 bylo zraněno uplynulo již čtvrt roku. Byla šokem pro celou společnost. Vyvolala i mnoho otázek, proč k tragédii došlo, zda se jí nedalo předejít a jaká je úroveň ochrany proti takovým krizovým situacím nejen na univerzitách, ale i na všech místech, kde se koncentruje více osob.
Po třech měsících stále čekáme na výsledek šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ve sněmovně se zaseklo rychlé schválení novely zákona o zbraních, která se začala připravovat ještě před tragédií na univerzitě. Má obsahovat zavedení povinnosti prodejců zbraní hlásit podezřelé nákupy i možnost, že policie snadněji preventivně zabaví zbraně, pokud zjistí u jejich majitele bezpečnostní riziko.
Podporu pro urychlené přijetí novely podmínilo hnutí ANO podporou návrhu na zřízení sněmovní vyšetřovací komise ke střelbě, který inicioval poslanec hnutí Jan Richter, jehož dcera byla v průběhu střelby zraněna. Koalice to označila za nepřípustný handl. Nemělo by nicméně platit, že v této kauze by si měly strany ve Sněmovně vycházet co nejvíce vstříc?
Jistě lze argumentovat tím, že dosavadní sněmovní vyšetřovací komise k různým kauzám mnoho nepřinesly. Nezaslouží si ovšem vyšetřování masové vraždy silnější veřejnou kontrolu? Podle poslance Richtera, by komise neměla cílit na jednotlivé osoby a ukazovat na někoho, kdo pochybil, ale na vyšetření okolností zásahu, což by umožnilo poučit se z případných chyb, aby se podobné tragédie do budoucna nestávaly nebo se jejich riziko minimalizovalo.
Ostatně i přes prvotní ocenění zásahu policie na univerzitě se po něm ukázalo, že některé policejní útvary nemají dostatečný počet zbraní a chybí jim i další vybavení. Nedostatečný je i počet prvosledových hlídek, jejich počet se má zvýšit z 210 na 241. Vnitro by mělo brát vážně i návrh Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu na ustavení nové profese – koordinátora bezpečnosti veřejného prostoru, který podporuje řada policistů.
Nemělo by ani zapadnout vystoupení bezpečnostního experta Zdeňka Kalvacha na sněmovním bezpečnostním výboru, kde uvedl, že zpracování bezpečnostní koncepce Univerzity Karlovy mu dosud zabralo tři roky. Přitom se po útoku ukázalo, že řada univerzit v Česku zajištění své bezpečnosti dosud neřešila. Těch 33 opatření ke zvýšení úrovně bezpečnosti v zemi, které přijala koncem ledna Bezpečnostní rada státu a která si mají vyžádat 3 miliardy korun, tak nemusí stačit.
Je tak čas věnovat se skutečným, nikoliv domnělým bezpečnostním hrozbám. Politici by měli mít na paměti, že jde o udržení pozice Česka jako dvanácté nejbezpečnější země světa.
Miloš Balabán, Právo