Přechod k brutálně efektivní obraně

24.11.2022

Velitelskému shromáždění armády dominovala válka na Ukrajině. Skončila éra iluzí, že ozbrojený konflikt v Evropě je nepravděpodobný. Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka sice řekl, že bezprostřední riziko války s Ruskem nehrozí, armáda ale musí být současně připravena na nejhorší scénář, kterým je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.

Teď je důležité, že Česko v pomoci Ukrajině obstálo. Týká se to hlavně dodávek zbraní, za což ministryně obrany Jana Černochová poděkovala českému obrannému průmyslu. Schopnost zbraně vyrábět, poskytovat potřebný servis a také kooperovat se zahraničními partnery výrazně přispívá k posilování obranyschopnosti státu. Další podpora obranného průmyslu, který vrací nemalé prostředky zpět do státního rozpočtu je zásadní.

Na shromáždění zaznělo zároveň přiznání, že armáda stále nemá dostatek zdrojů pro svoje potřeby, a to i přes úsilí masivně dozbrojovat. Teď je v běhu pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Armádu ovšem dohánějí strategické chyby minulosti.

Před patnácti lety (za vlády ODS) se neuváženě začal uplatňovat model expediční armády. Zahraniční mise se staly prioritou i přes varování tehdejšího prezidenta Václava Klause na velitelském shromáždění v roce 2011. "Zdá se mi nedostatečné pokoušet se postavit obhajobu potřeby naší armády primárně na základě jejího účinkování v zahraničních misích. Tyto mise - při proměnlivosti politiky a mezinárodní situace - dostatečným argumentem nejsou, a nemohou se stát výlučným zdrojem legitimity armády v očích veřejnosti."

Afghanizace armády přišla armádu draho. Vojáci sice nabyli v misích mezinárodní zkušenosti, nicméně ztráta schopností k obraně vlasti doma byla citelná. Začalo se to měnit až po roce 2014, když došlo k prvnímu útoku Ruska na Ukrajinu.

Teď míříme ke dvěma procentům HDP na obranu. Za dva roky má armáda hospodařit se 150 miliardami korun (letos s 90 a příští rok se 112 miliardami). Jsou to velmi vysoké částky, zvláště v době vysokých rozpočtových schodků a možné dluhové brzdy. Ani takové zdroje podle Řehky nemusejí stačit a "armáda musí být brutálně efektivní".

S tím jistě souvisí Řehkova ambice o potřebě seriózní debaty o obraně a bezpečnosti země. Může se s tím začít třeba hned poctivou diskusí o pořízení nových stíhaček, která by neměla být jednostranná, zvlášť, když rozdíl mezi nákupem amerických F-35 a pokračováním provozu švédských Gripenů činí desítky miliard korun.

Alfou a omegou efektivity je kvalitní personální politika. Dvacet let po spuštění profesionalizace jsou stále problémy s důsledným naplňováním kariérního řádu, mnohdy se postupuje cestou pokus-omyl. Nestárne právě proto armáda i na nižších funkcích? Vždyť průměrný věk vojáka je už 37,4 roku.

Vedení resortu obrany tak má před sebou složité úkoly. Má ale výhodu, že se může poučit i z chyb minulosti. Jde o hodně: o zajištění funkční obrany země za stovky miliard korun.

Miloš Balabán, Právo