Před schůzkou Trump – Putin zažívá Evropa tvrdou realitu
Americký prezident Donald Trump opět přináší Ukrajině a Evropě horké chvilky. Před pátečním jednáním s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na Aljašce se dá z několika jeho prohlášení vyčíst, že vyjednávací strategie šéfa Bílého domu se spojencům ani Kyjevu líbit nebude.
Podrobnosti o podmínkách ukončení války neuvedl a omezil se na vágní fráze, že doufá v konstruktivní schůzku, na které požádá Putina o zastavení války s tím, že se ho pokusí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským posadit k jednacímu stolu.
Přesto je patrné, že zásadním bodem Trumpovy strategie je "výměna území", která nicméně fakticky počítá s ukrajinskými teritoriálními ústupky Rusku.
Trump dává jasně najevo, že pokud nebude Kyjev s takovou dohodou souhlasit, z dalšího jednání odstoupí. Z jeho slov se dá také vyčíst varování Ukrajincům, že odmítnutí dohody znamená zastavení americké vojenské pomoci. Otázku, zda Ukrajina dokáže Rusko porazit označil za "hloupou". "Rusko je válčící země. To dělají. Vedou spoustu válek. Porazili Hitlera i Napoleona," řekl Trump.
. Účast amerického viceprezidenta J. D. Vance na jednání s evropskými lídry a ukrajinskými činiteli v Londýně měla asi vyslat signál, že mohou mít na rozhodování Trumpa vliv, toto ale vzápětí Vance uvedl na správnou míru v interview pro televizi Fox News.
Řekl v něm dvě podstatné věci: USA končí s financováním Ukrajiny a pokud v tom chce Evropa pokračovat bude v tom sama, protože Ukrajina je její "zadní dvorek".
Před Evropou se tak rýsuje dost tvrdá realita. Může zůstat neochvějná ve své diplomatické podpoře Kyjevu, aby získal výhodné podmínky budoucí mírové dohody nebo zajištění příměří.
Jenže bez vojenské podpory, kterou Evropa nedisponuje, to bude pouze symbolické. Platí, že schopnost udržet územní celistvost Ukrajiny závisí na neustálých dodávkách zbraní, vojsk a politické vůli USA. A ta, jak vidíme, má své hranice.
V této souvislosti vytane na mysli predikce známého komentátora a analytika Wolfganga Münchaua zkraje roku, že vzhledem ke své ekonomické a politické kondici není Evropská unie absolutně schopna financovat válku a "pokud někdo zoufale potřebuje dohodu k jejímu ukončení, je to právě ona".
"Aljašský summit" navíc ukazuje, že Washington začíná stále více uplatňovat novou strategii reálpolitiky. Trump opakovaně veřejně prohlašoval, že konflikt na Ukrajině může být vyřešen pouze na základě jednání mezi lídry Spojených států a Ruska. Minulý týden také řekl, že do konce roku počítá se setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. O "drtivých sankcích" se teď už rázem nemluví.
Na obzoru se zřejmě rýsuje politika "sfér vlivu". A na ni Evropa teď připravena není.
Miloš Balabán, Právo