Před Trumpovým nástupem taktizuje Zelenskyj i Evropa

V Kyjevě roste nervozita z možného obratu americké politiky vůči Ukrajině poté, co v Bílém domě opět usedne Donald Trump. Znovuzvolený americký prezident vyzval k okamžitému ukončení palby a zahájení mírových rozhovorů a zkritizoval úřadujícího prezidenta Joea Bidena za povolení úderů raket do ruského vnitrozemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sice rozhovory s Ruskem odmítá, jsou podle něj možné, jen pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky, včetně zahájení rozhovorů o členství v NATO. Jenže s pochopením se nesetkal. Budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v interview televizní stanici CBS News prohlásil, že "neomezená podpora Ukrajiny není strategií".

Kyjev tak musí složitě manévrovat v momentu, kdy se mu nedaří zastavovat ruský postup na frontě. Zelenskyj přiznal, že navrácení okupovaných území se nedá dosáhnout válkou, ale jen diplomacií. Tím se zřejmě snaží Trumpovi vyjít vstříc. Stejně jako v případě dohody o spolupráci v těžbě a zpracování vzácných nerostných surovin, kterými Ukrajina disponuje – jedná se třeba o lithium, kobalt nebo grafit. Dohoda měla být podepsána ještě s Bidenovou administrativou, podpis byl ale posunut až za 20. leden, kdy už bude Trump v prezidentském úřadu. Jeho spojenec, kongresman Lindsey Graham to okomentoval, že taková dohoda je výhodná pro Ukrajinu i USA a přinese mír. A možná i prospěch Trumpovu spojenci Elonu Muskovi, jehož Tesla vyrábí elektromobily...

Evropa musí též manévrovat. Svědčí o tom návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby vyslala své vojáky do mírové mise, která by garantovala bezpečnost na případné demarkační linii mezi územím kontrolovaným Ruskem a Ukrajinou. Znamenalo by to přijetí faktu, že Ukrajina se bude muset smířit se ztrátou okupovaných území. Zároveň to ale může být i určité východisko ze slepé uličky ve které se Evropa ocitla.

Její vliv na další vývoj na Ukrajině omezují politické krize ve Francii a Německu i špatná ekonomická kondice. Naznačují to čísla: Evropa přislíbila Kyjevu pomoc v objemu 241 miliard eur, poskytnuto bylo jen 125 miliard. Známý komentátor Wolfgang Münchau k tomu napsal, že Evropská unie není absolutně schopna financovat válku a "pokud někdo zoufale potřebuje dohodu k jejímu ukončení, je to právě ona".

Otazníků nad podobou mírové mise je ovšem hodně. O lecčems vypovídá i razantní odmítnutí Poláků se na ní podílet. Nemají obavy ze zatažení do války s Ruskem? To se snaží dosáhnout maximálních územních zisků, než se Trump ujme prezidentského úřadu, aby mělo silnější pozici v případném vyjednávání. Následující měsíc bude pro Ukrajinu hodně dramatický.

Miloš Balabán, Právo