Překonají dilema máslo nebo tanky inovace zbrojařů?
Letošní summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu, který proběhne příští úterý a středu, bude mít jako hlavní téma zvýšení obranných výdajů v členských zemích na pět procent HDP. Má se tak stár do roku 2032. Aby byl takový raketový růst ze současného stropu dvou procent HDP poněkud "změkčen" rozdělil se na dvě části: Tři a půl procenta má být určeno především na nákup nových zbraní a zbraňových systémů (generální tajemník NATO Mark Rutte například volá po 400procentním navýšení výdajů na protivzdušnou a protiraketovou obranu) a jeden a půl procenta na dopravní a další infrastrukturu, která s obranou souvisí. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala se shodnou, že takové navýšení je v souvislosti s bezpečnostní hrozbou z východu Evropy i americkým tlakem, aby Evropa sama více investovala do své bezpečnosti, zcela na místě.
Udělejme si ale malou rekapitulaci. Česko se už minulý rok těsně přiblížilo k hranici dvou procent obranných výdajů – podle státního závěrečného účtu vydalo na obranu 1,99 procenta HDP a podle metodiky NATO 1,92 procenta. Dvě procenta představují v absolutních číslech zhruba 160 miliard korun, tři a půl procenta jsou 280 miliard korun. Vláda se přitom zavázala, že by se měl obranný rozpočet do roku 2030 každoročně zvyšovat o dvě desetiny procenta. Může v tom být kámen úrazu: v říjnu jsou parlamentní volby a nejsilnější opoziční uskupení, hnutí ANO, ústy jeho předsedy Andreje Babiše takový růst kritizuje, protože bychom "zničili sociální smír."
Dilema "tanky nebo máslo" bude jistě na stole, nebudeme ale výjimkou. Teď probublala na povrch zpráva, kterou přinesl španělský deník El Pais: souhlas s pětiprocentními výdaji na obranu může Španělsko a některé další země v Haagu zablokovat. Madrid argumentuje tím, že bude těžko hledat dalších 80 miliard eur na zbrojní výdaje, to je totiž téměř polovina španělského penzijního fondu. A razantní zvyšování výdajů na obranu v časech ekonomické recese, rostoucích cen energií a třeba i hrozby celní války s USA skutečně nemusí být jednoduché.
Tudíž je velmi důležité dokázat, že zvýšené investice do obrany mohou mít i pozitivní efekt. V Evropě se teď hovoří o centrálním fondu ve výši 800 miliard eur (asi 20 bilionů korun) a o uvolnění dluhových brzd jednotlivých států, aby se na obranu mohlo dávat víc. Týká se to ve značné míře i obranného průmyslu, který má být i podle not české delegace pro jednání v Haagu dále posilován.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj nedávno velmi případně prohlásil, že nemůže jít třeba jen o rozšíření výrobních kapacit ale o využití všech prostředků, které se nabízejí do inovací. Nesmí se prostě stát, abychom po deseti letech řekli, že jsme jen montovnou pro obranný průmysl. Naopak musí být vidět, že v něm došlo k rozsáhlým inovacím, které jsou uplatnitelné i v běžné komerční sféře.
Tady lze připomenout výzkum prestižního Kielského institutu pro světovou ekonomiku zveřejněný před únorovou Mnichovskou bezpečnostní konferencí, který odhadl, že dlouhodobá produktivita Evropy by se mohla zvýšit až o 0,25 procenta na každé jedno procento HDP vynaložené na vojenský výzkum.
Všímejme si v této souvislosti, že "inovační tón" u nás udává hlavně soukromý sektor. Holding Czechoslovak Group (CSG) od minulého roku podporuje technologické startupy v oblasti obrany a bezpečnosti s duálním využitím k čemuž slouží investiční fond s kapitálem 150 milionů eur. A v květnu byla v rámci divize CSG Aerospace založena sub-divize CSG AI, která sdružuje softwarové týmy zaměřující se na vývoj řešení využívajících umělou inteligenci.Ta může pomoci například při optimalizaci oprav letadel. Obě aktivity vytváří též prostor pro užší spolupráci s českými univerzitami.
Tudy vede zjevně jedna z cest k tomu, že CSG bude schopen více obstát i v konkurenci německých, francouzských nebo italských zbrojařských firem majících jistě největší zálusk na "velké" unijní peníze k posílení evropské obrany. A dost možná i k cíli o kterém se teď mluví - stát se jednou ze tří nejsilnějších zbrojovek Evropy. To by jistě mělo vedle ekonomického efektu i další efekt: dále by posílilo bezpečnostní autonomii a odolnost Česka. V turbulentních časech, do kterých vstupujeme to může mít významnou přidanou hodnotu pro celou společnost.
Miloš Balabán, Lidové Noviny