Prezident Trump se snaží utlumit blízkovýchodní napětí

První zahraniční cesta amerického prezidenta Donalda Trumpa v jeho druhém funkčním období vedla na Blízký východ. Navštíví klíčové arabské země - Saudskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty,

Za dobu, kdy byl čtyři roky mimo Bílý dům, se v regionu zvýšilo napětí. Po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli předloni 7. října následovala ničivá válka v Gaze, její konec je v nedohlednu. Porážku utrpělo teroristické hnutí Hizballáh, syrský diktátor Bašár Asad byl svržen povstalci. Jemenští Húsiové zůstávají bezpečnostním bolehlavem pro Američany i Izraelce. Stále se vznáší otazník nad jaderným programem Íránu – od mezinárodní jaderné dohody s ním ale Trump odstoupil v roce 2018.

Pompézní úvod návštěvy Trumpa v Rijádu naznačil jeho blízkovýchodní strategii: "Investujte velké částky peněz do americké ekonomiky a na oplátku získejte angažovanější Washington". Odráží to podpis obchodních dohod USA se Saudskou Arábií. Jejich hodnota přesahuje 600 miliard dolarů. Kromě dodávek zbraní se týkají i nových technologií, umělé inteligence, energetiky a těžby ropy. List The Washington Post upozornil, že dohody mohou být navázány i na Trumpův osobní byznys na Blízkém východě. Rozruch vyvolal ohlášený dar Trumpovi ze strany katarského emíra – luxusní Boeing 747-8, který by se mohl stát novým prezidentským letadlem.

Trump se v projevu k arabským vůdcům v Rijádu jen letmo dotkl izraelské politiky a Gazy. Pouze vyjádřil naději, že Saudská Arábie bude s Izraelem normalizovat vztahy. Jenže to, co se teď v Gaze děje, tomu nenahrává. Trump už nepřipomněl svůj plán Palestince odsud přemístit a udělat z Gazy nové středomořské letovisko.

Zásadním sdělením se stalo zrušení amerických sankcí vůči Sýrii. za což hodně loboval turecký prezident Erdogan. Má to pomoci "k přechodu od diktatury". V duchu "transakční bezpečnosti" za to Sýrie nabídla Trumpovi přístup k nerostnému bohatství a stavbu mrakodrapu v Damašku. Trump legitimizoval setkáním prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaru, který je v USA hledaný jako islamistický terorista. Je to cesta k demokratizaci?

V případě Íránu Trump volí taktiku cukru a biče. Do Teheránu vzkázal, že si novou jadernou dohodu přeje, pokud ale jednání nepovedou k žádoucímu výsledku uvalí na něj další sankce, včetně zablokování vývozu ropy. Profesor Marc Lynch z Univerzity George Washingtona k tomu ve Foreign Affairs napsal, že vzhledem k nevyzpytatelné povaze Trumpa a vnitřním neshodám mezi jeho klíčovými poradci může cesta připravit jak půdu pro válku, tak i pro podpis nové jaderné dohody.

Není to ovšem nic překvapivého, podobné nejistoty panují i kolem cel a války na Ukrajině.  

Miloš Balabán, Právo