Příměří na Blízkém východě zůstává velmi křehké

Druhá polovina června přinesla další ostrý blízkovýchodní střet. Izrael provedl útok na Írán s cílem torpédovat jeho jaderný program a též zlikvidovat část nejvyššího vedení armády.

Umožnilo mu to oslabení íránských spojenců – Hamásu a Hizballáhu. Nemusel se obávat jejich odvety. K Izraeli se připojily Spojené státy útokem na tři klíčová zařízení íránského jaderného programu ve Fordo, Natanzu a Isfahánu.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že byla zcela "zničena". Zpravodajská služba amerického ministerstva obrany nicméně v předběžném hodnocení škod způsobených útokem uvedla, že se základní komponenty íránského jaderného programu zničit nepodařilo. Útok celý program jen o pár měsíců zpomalil, ale nezastavil.

I vysoce postavený izraelský vojenský představitel uvedl pro respektovaný blízkovýchodní portál Al-Monitor, že americké útoky nepřinesly jeho trvalé ukončení.

Řada expertů zároveň upozorňuje, že jejich skutečné dopady se teprve musí prokázat a nějakou dobu to ještě potrvá. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ovšem připustil, že škody na íránských jaderných zařízeních způsobené dvanáctidenní válkou s Izraelem jsou "vážné".

Třetí fáze konfliktu v podobě předpokládaných íránských útoků na americké základny na Blízkém východě, energetickou infrastrukturu arabských sousedů nebo lodní dopravu v Perském zálivu nenastala. Odbylo se to předem ohlášeným raketovým útokem na americkou vojenskou základnu v Kataru. Íránské vedení si je vědomo svého oslabení a teď se spíše zaměří na přežití režimu. Jaderného programu se ale jen těžko vzdá.

Nad Blízkým východem se teď vznáší tři otázky: Podaří se udržet příměří mezi Izraelem a Íránem? Obnoví se jednání o dohodě o omezení íránského jaderného programu? Stane se Blízký východ stabilnější?

Ohledně příměří lze konstatovat, že nejhorší fáze střetů skončily a situace se uklidnila. Přesto jde spíše jen o pozastavení nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. Těžko se dá mluvit o nějakém "novém začátku", který zmiňuje Trump.

Pokud jde o jadernou dohodu, je nutné připomenout, že jednání mezi USA a Íránem o ní probíhala ještě před útoky. Teď jsou u ledu. Zda se je podaří obnovit je nejasné.

Nejistý je také osud regionální stability. Mají na to vliv i vážně míněné úvahy v USA a Izraeli o možnosti dosáhnout v Íránu změny režimu.

Je to riskantní strategie. Profesorka blízkovýchodních studií na Texaské univerzitě Nahida Siamdoustová uvedl, že mnozí Íránci skutečně sní o změně režimu, jenže zároveň mají před očima "hrůzostrašnou show" z podobných snah v Afghánistánu, Iráku a také v Libyi. Válka pro ně není řešením.

Její stín se nad Blízkým východem stále vznáší a příměří zůstává velmi křehké.

Miloš Balabán, Právo