Proč Trump odmítá zavést sankce proti Rusku

Evropská unie přijala minulý týden sedmnáctý sankční balíček proti Rusku. Míří na téměř dvě stovky plavidel ruské stínové flotily, hybridní hrozby a dodržování lidských práv.

Evropa by chtěla, aby se k sankčnímu tlaku připojily i Spojené státy. Měly by k tomu přispět i víkendové ruské dronové a letecké útoky na Kyjev a další oblasti. Americký prezident Donald Trump je odsoudil slovy, že se Putin "úplně zbláznil." Dodal, že zvažuje další sankce proti Rusku.

Není to ale opět jen rétorika? Vždyť jedním dechem znovu zkritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Trumpa neprospívá své zemi, když mluví tak, jak mluví. "Všechno, co říká, způsobuje problémy, nelíbí se mi to a mělo by to přestat," uvedl Trump. Takové vyjádření naznačuje, že další sankce ve skutečnosti zavést nechce – vždyť právě k nim Zelenskyj silně vyzývá.

Trump po telefonátu s Putinem tuto neochotu zdůvodnil argumentem, že by se kvůli sankcím mohlo Rusko stáhnout z jednání o ukončení války. V pozadí ale může být i byznys, jak napsal list The New York Times. Na americké straně existuje zájem o spolupráci s Ruskem v energetickém sektoru a v těžbě kovů vzácných zemin. Není náhoda, že u americko-ruských jednání o Ukrajině a normalizaci vztahů jsou z vůle Trumpa a Putina, zdatní manažeři a obchodníci Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev. Od Dmitrijeva, šéfa ruského fondu přímých investic, na americko-ruském jednání v Rijádu zaznělo, že americké společnosti přišly kvůli odchodu z ruského trhu o 324 miliard dolarů.

Za povšimnutí stojí i podtext Trumpova telefonátu se Zelenským a některými evropskými lídry po rozhovoru s Putinem minulé pondělí. Trump naznačil, že éra amerického ekonomického a bezpečnostního tlaku na Rusko, kvůli jeho válce proti Ukrajině se chýlí k závěru. Trump navíc signalizoval, že z mírových rozhovorů vystoupí a nechá je pouze na Kyjevu a Moskvě. To ale nemusí znamenat, že s ní přestane komunikovat. Někteří evropští lídři dokonce v této souvislosti uvedli, že hlavním Trumpovým cílem nebylo dosažení míru na Ukrajině, nýbrž normalizace vztahů s Ruskem.

V případě Ukrajiny už má Washington v rukávu "koloniální" smlouvu o využívání jejího nerostného bohatství. K žádným bezpečnostním zárukám pro Kyjev se v ní nezavázal, a teď si navíc podle kuloárních informací nepřeje, aby byl Zelenskyj pozván na červnový summit NATO do Haagu.

Co dál čekat od Trumpa ve vztahu k válce, Ukrajině a Rusku je těžké předvídat. Krystalicky to dokládá jeden z jeho posledních výroků, že Rusko mělo zůstat součástí uskupení nejsilnějších států Západu, někdejší G8, protože by "možná nedošlo k válce". To je jakási "pocitová reálpolitika" s byznysovým nádechem.

Miloš Balabán, Právo