Proč zemědělci zaskočili Evropu

Nespokojení zemědělci na traktorech v Praze se přidali ke svým kolegům, kteří v evropských metropolích od Berlína po Lisabon vyjadřují nespokojenost se současným stavem zemědělské politiky řady vlád a Evropské unie.

Společným jmenovatelem protestů je odmítání "Zeleného údělu" – balíku ekologických zákonů, které má zemědělství učinit "klimaticky neutrálním" do roku 2050, což se má dosáhnout postupným vyřazením fosilních paliv a přechodem na alternativní zdroje energie spolu se zákazem "škodlivých" hnojiv a pesticidů. Zemědělce trápí i extrémně přísné ekologické normy, a ve východní Evropě dovoz zemědělské produkce za dumpingové ceny z Ukrajiny.

V polovině ledna ochromily desítky tisíc traktorů dopravu v celém Německu. Zemědělce naštval návrh vlády na zrušení dotací na motorovou naftu a zvýšení daně z emisí CO2 produkovaných zemědělskou technikou, což by vedlo k prudkému zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu. Jenže zrušení dotací na naftu by přineslo do německého rozpočtu jen okolo 920 milionů eur - v porovnání s enormními výdaji na "zelenou transformaci" se jedná o nevýraznou částku. Svaz německých zemědělců chce, aby vláda ohlášené škrty úplně odvolala.

Živo bylo i ve Francii. Jednodenní traktorová blokáda Paříže přiměla francouzskou vládu k tomu, že daň na motorovou naftu nezvýšila. Naopak přislíbila milionové dotace ekologickým farmám. V Česku můžeme zbystřit nad záměrem pokutovat obchodní řetězce za to, že nenabízejí zemědělcům adekvátní ceny za jejich produkty.

A poté co traktory zaduněly před bruselským sídlem Evropské komise její předsedkyně Ursula von der Leyenová oznámila, že komise stáhne návrh zákona o snížení používání chemických pesticidů od roku 2030.

Podle portálu Politico protesty zemědělců evropské lídry zaskočily. Vnímají to jako komplikaci před červnovými eurovolbami.

Mohou si ale za to sami. Vždyť Zelený úděl se začal bezhlavě prosazovat aniž by před jeho spuštěním proběhl odpovídající "sociální audit". Evropští agrární analytici upozorňují i na selhání Společné zemědělské politiky EU, která není schopna reagovat na změněné globální podmínky. A o nadměrném ukrajinském dovozu se dokonce mluvilo i na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Polský ministr zahraničí Sikorski přiznal, že se jedná o strukturální problém, protože Ukrajina byla přijata na jednotný trh pod tlakem okolností bez jakýchkoliv podmínek a přechodných období.

Nedalo se tak evropské zemědělské vzpouře předejít? Politici napříč Evropou, včetně Česka by si takovou otázku měli položit. Bylo by to užitečnější než lacině ocejchovat pražský protest jako akci temných protivládních sil.

Miloš Balabán, Právo