Proč ztratilo jednání G7 bez Trumpa smysl

Letošní summit nejsilnějších zemí Západu G7 v kanadské Albertě byl poznamenán konfliktem mezi Izraelem a Íránem. Kvůli tomu ho předčasně opustil americký prezident Donald Trump. Lídři Kanady, Německa, Francie, Itálie, Británie a Japonska osiřeli. Debata o válce na Ukrajině a snad i o amerických clech ztratila smysl.

Kanaďané se ovšem při vědomí nepředvídatelnosti Trumpa snažili, aby program summitu nevyvolával kontroverze. Mělo se jednat hlavně o energetické bezpečnosti, ochraně dodavatelských řetězců nerostných surovin, urychlení digitální transformace a řešení lesních požárů. Bylo rozhodnuto nevydávat komuniké ze summitu, aby se předešlo sporům při jeho přípravě.

Rána z Washingtonu přesto přišla: Trump zablokoval společné prohlášení skupiny, které mělo odsoudit ruskou agresivní válku na Ukrajině. Důvodem měla být obava, že by mohlo ohrozit jednání o ukončení války.

Prezident přidělal svým kolegům vrásky i dalšími vyjádřeními. Na Ukrajině by prý nikdy nedošlo k válce, pokud by Rusko bylo ve skupině G8, z níž ho vyloučili ostatní členové po anexi Krymu v roce 2014. Odmítl také uvalit na Rusko další sankce s odůvodněním, že počká, zda bude podepsána mírová dohoda o Ukrajině a co udělá Evropa. "Nezapomeňte, že sankce nás přijdou draho. Není to podepsání kusu papíru. Jde o miliardy a miliardy dolarů. Sankce nejsou jednoduchá věc", prohlásil

V této souvislosti lze dodat, že na únorovém americko-ruském jednání v Rijádu šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev Američanům připomněl, že americké společnosti kvůli odchodu z ruského trhu přišly o 324 miliard dolarů.

O měnících se časech vypovídá i Trumpova poznámka, že bez ruského prezidenta Vladimíra Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nemá v geopolitice 21. století smysl pořádat smysluplná setkání.

Odpovídá to závěrům řady amerických analytiků, že Trump uvažuje o novém světovém řádu založeném na dohodách o sférách vlivu mezi USA, Čínou a Ruskem.

Zda je to reálné se ukáže. Teď ale komentátor listu The Financial Times Adam Tooze Evropany upozorňuje, že Trump "nedělá nic víc, než že potvrzuje zjevné: elitní koalice, která upřednostňovala globální vůdcovství USA ztratila politický vliv".

Podstatná jsou i fakta: jestliže v sedmdesátých – devadesátých letech minulého století připadalo na země elitní sedmičky 67 procent globálního HDP, dnes je to pouze něco málo přes 40 procent. V zemích G7 žije méně než 10 procent obyvatel země.

Evropané sice na summitech G7 početně převyšují všechny ostatní, jenže problém je, že se stále více dostávají při řešení globálních záležitostí na vedlejší kolej. Trumpova strategie Amerika na prvním místě to ještě zvýrazňuje.

Jaké překvapení přinese summit NATO?

Miloš Balabán, Právo