Protichůdné názory na Donbas znemožňují dohodu o míru

Horečná diplomatická jednání o dosažení mírové dohody o ukončení války na Ukrajině, která před měsícem odstartoval 28 bodový mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím vyvrcholila v minulých dnech v Berlíně jednáním mezi Američany, Evropany a Ukrajinci. Na stole už leželo revidovaných 20 bodů a podle vyjádření hlavního Trumpova vyjednavače Stevea Witkoffa bylo dosaženo "výrazného pokroku". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i Trump hovořili o shodě v 90 procentech otázek. Jenže zbylých deset procent je velkým kamenem úrazu.

Američané chtějí po Ukrajincích, aby se vzdali i zbytku Donbasu, kterým zatím Rusové nedobyli, což je ale pro Kyjev nepřekročitelná červená linie. Pro Rusy je naopak červenou linií neobsazení celého Donbasu. Kompromisní návrh přetvoření sporného území na "svobodnou ekonomickou zónu" asi neuspěje.

Nejasnosti panují i kolem bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany USA a NATO. Zelenskyj už opatrně přistoupil na možnost, že členství v NATO bude Ukrajině zapovězeno a že místo toho dostane mimořádně silné záruky, které by měly Rusko odradit od potenciálního budoucího útoku na Ukrajinu.

Hodně se mluví o tom, že by to mělo být v duchu článku pět Severoatlantické smlouvy, podle kterého je ozbrojený útok na jednoho ze spojenců považován za útok na celou alianci. Dokument na papíře snese všechno, realita může být ovšem zcela jiná ve chvíli, kdy Spojené státy dávají i Evropanům silně najevo, že se budou muset ve velmi krátké době postarat o svoji bezpečnost sami bez americké podpory.

Navíc nová americká bezpečnostní strategie už nepovažuje Rusko za hrozbu a Washington cílí na dosažení "strategické stability" ve vzájemných vztazích. A nevypadá to, že by chtěl jít s Moskvou do války kvůli Ukrajině.

Idea rozmístění "mírových kontingentů" na ukrajinském území složených hlavně z jednotek evropských armád je sice přitažlivá ale naráží na dvě překážky: omezené vojenské kapacity Evropanů a kategorický ruský nesouhlas.

Otazníky se vznáší i nad ekonomickou pomocí Ukrajině, která má zajistit její "světlou budoucnost a prosperitu". Nikdo netuší, jak dopadne bruselský summit, který má rozhodnout o použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Německý kancléř Friedrich Merz přiznal, že vůči tomu panuje uvnitř Unie nemalý odpor, a proto odhaduje šance na schválení 50 na 50.

USA také nechtějí, aby se na aktiva sáhlo, protože jsou potřebná k zajištění mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou a neměla by být použita k "prodloužení války." A Ukrajina má finance už jen na první čtvrtletí příštího roku.

Celkový obraz "cesty k míru" je tudíž málo povzbudivý a Trumpovo přání, aby bylo mírové dohody dosaženo do Vánoc, se zjevně nesplní.

Miloš Balabán, Právo