Půl roku poté: pat a nejistota

Ruská válka na Ukrajině trvá už půl roku. V její první fázi Rusové neuspěli s bleskovou válkou díky odhodlanému odporu Ukrajinců, ve druhé se zjevně snaží udržet jih Ukrajiny a postupovat na Donbasu.

Můžeme spekulovat o ukrajinské protiofenzívě, otázkou je, zda těžce ekonomicky a vojensky vyčerpaná Ukrajina je jí schopna. Místo ofenzívy spíše vidíme partyzánské způsoby boje v podobě sabotáží na okupovaných územích, Krymu, nebo v ruském týlu. Poradce prezidenta Zelenského Arestovyč bude asi blízko pravdě se svým závěrem, že se válka ocitla ve strategickém patu.

Určitě ale platí, že bez enormní vojenské a ekonomické podpory Západu, který dodal Ukrajině zbraně za miliardy dolarů a zavedl bezprecedentní protiruské sankce by Kyjev jen těžko vydržel.

USA a NATO si ovšem stále dávají velký pozor na to, aby se dostaly do přímé konfrontace s Rusy. Jak nedávno odhalil Washington Post prezident Biden i další vysocí představitelé prezidentské administrativy na toto kladli mimořádný důraz ještě před vypuknutím války. Předseda Sboru náčelníků štábů generál Milley dokonce zformuloval zásadní otázku: "Jak zaručíte a prosadíte mezinárodní řád založený na pravidlech proti zemi s mimořádnými jadernými schopnostmi, aniž byste šli do třetí světové války?

Co se týče mezinárodního řádu, Západ nicméně v souvislosti s válkou zažil nepříjemné překvapení. K totální izolaci Ruska ve světě nedošlo. Politiku "vstřícné neutrality" bez sankcí nerazí jen Čína, nýbrž v podstatě všechny země "globálního jihu". A Západ se bude muset rozhodnout, jak postupovat na listopadovém summitu G20 na indonéském Bali. Indonéský prezident Joko Widodo na něj pozval i Putina s odkazem na to, že chce překonat rivalitu velkých zemí. Velká část Asie, Afriky a Latinské Ameriky prostě konflikt vnímá jinak.

Důležitá fronta války teď leží přímo v Evropě. Cena za protiruské sankce není pro ni malá v situaci, kdy stále závisí na ruském plynu. Nedá se vyloučit, že hrozba deficitu plynu v zimě a rostoucí ceny prakticky všeho povedou k neochotě podporovat Ukrajinu jako dosud.

Signály se již objevují. Vlivný server Politico s odvoláním na údaje z Kielského ústavu pro světové hospodářství uvedl, že Ukrajina letos v červenci neobdržela žádné nové přísliby vojenské pomoci od šesti největších evropských zemí. Největší obavy tak vyvolává nejistota, co všechno nečekaného ještě válka přinese. Trefně to vyjádřil vlivný portugalský intelektuál a bývalý politik Bruno Maçães slovy, že máme za sebou šest dlouhých měsíců války, ale stále máme pocit, že to byl jen prolog.

Miloš Balabán, Právo