Rizika horkého léta

Léto trvá necelý měsíc a extrémní teplo zasáhlo celou severní polokouli od Kanady po Čínu včetně Česka. To prožilo žhavý víkend. Podle Světové meteorologické organizace byl minulý týden nejteplejším v historii planety. Pokračuje řada extrémně osmi teplých let od roku 2015.

Souhrnná data ještě nejsou zcela vyhodnocena, ale potvrzují se vědecké prognózy, že v letošním roce dojde v mnoha zemích k překonání teplotních rekordů. V praxi se ukazují negativní dopady globálního oteplování způsobeného člověkem.

Kanada zažívá nejhorší sezónu lesních požárů způsobených extrémním suchem. Oblaky kouře zasáhly nejen USA, kde bylo lidem doporučeno, aby kvůli tomu nevycházely ven, ale též doputovaly přes oceán až do Evropy. Velká vedra panují v Itálii, Španělsku a Řecku s teplotami přes 40 stupňů. Očekává se dramatický nárůst ceny olivového oleje, protože vedro na ničí na jihu Evropy úrodu. V Německu vysychá Rýn, hlavní vodní tepna země.

Mimořádně teplé počasí zažívá Čína a Indie. V Pekingu byla po tři dny za sebou teplota plus 40 stupňů, jev, který byl zaznamenán poprvé od začátku měření v roce 1951. Sever Indie drtily teploty 46 stupňů. 250 poutníků zemřelo kvůli extrémnímu horku až 48 stupňů v průběhu posvátné muslimské poutě v saudskoarabské Mekce.

Cena za dopady extrémního horka je nemalá. V Evropě panují obavy, že může dojít k překonání smutného rekordu z vlny veder před dvaceti lety, které si vyžádaly podle expertních studií 70 tisíc životů.

Škody z neúrody zemědělských plodin a rozsáhlých požárů pak činí miliardy eur. Patrná jsou i zdravotní rizika. Podle nedávné studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se již ve 13 evropských zemích kvůli horku objevili komáři přenášející horečku dengue. Asie a Latinská Amerika si přitom již prošly epidemiemi této choroby s několika tisíci obětí.

Spalující horko je i dalším motorem migrační krize z těžce postižených regionů – především Afriky - do Evropy

Má tak smysl účinně čelit globálnímu oteplování. Nelze ovšem přehlédnout pesimismus před dalším velkým globálním klimatickým summitem COP 28, který se bude konat koncem roku ve Spojených arabských emirátech. Asi se jen těžko podaří dosáhnout nějakého zásadnějšího průlomu v klimatické politice.

Není to ale též odrazem rostoucích politických, ekonomických a bezpečnostních tenzí mezi klíčovými světovými aktéry – USA, Evropou, Ruskem a Čínou které znemožňují dosáhnout pokroku na společném jmenovateli, kterým je globální ochrana životního prostředí?

Když je horko v jejich vzájemných vztazích planeta se jen těžko někam zásadně posune v ochraně životního prostředí. V antropocénu, jak se označuje nový geologický věk, ve kterém má lidská činnost významný dopad na klima a ekosystémy planety, se místo toho dnes více zbrojí a kalkuluje s možnou světovou válkou.

Miloš Balabán, Právo