Rizikový globální přelom

Německý kancléř Olaf Scholz ve Foreign Affairs napsal, že svět se střetává s "globálním přelomem". Nyní se rozhoduje, kudy se bude v příštích dekádách ubírat.

Po pandemii se pozornost soustřeďuje na Ukrajinu. Ruská válka proti ní zahýbala světem. Ovlivňuje růst cen energií a potravin, výši inflace, podvazuje ekonomický růst. Pokračování války znemožňuje návrat k ekonomické stabilitě.

Válka je i součástí zostřeného střetu mocností. V nové Národní bezpečnostní strategii Spojených států se píše, že "období po studené válce definitivně končí a konkurence mezi velkými mocnostmi vytvaruje budoucí svět". Příznačné je, že ve strategii je slovní spojení konkurence mocností zmíněno 44krát.

USA hodně podporují Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nejsilnější mocenské soupeření ovšem probíhá s Čínou. Američané jí vystavili stopku pro dovoz pokročilých počítačových polovodičů, což má zamezit tomu, aby se stala světovým lídrem v umělé inteligenci. Mohlo by to zvýšit čínský vojenský potenciál. Jsme tak svědky nového typu závodů ve zbrojení.

USA zároveň musí počítat s odvetou, která může zasáhnout velké americké společnosti jako jsou Apple, Qualcom, Cisco, Microsoft a Boeing podnikající ve velkém na čínském trhu.

Souvisí s tím i Tchaj-wan. Pokud se dál zahustí situace kolem ostrova, přinese to problémy s výrobou u největšího světového výrobce čipů, společnosti TSMC. Dopady by byly pro USA a Evropu nedozírné.

Zároveň je zřejmé, jak moc světová ekonomika na Číně závisí. Celý svět proto sleduje, zda si poradí s rozvolněním přísných protipandemických opatření. Do popředí opět vystupuje stabilita globálních dodavatelských řetězců. Míra závislosti na vzdálených trzích zůstává ekonomickým i bezpečnostním rizikem. Přinese to deglobalizaci? Je ale vůbec v současnosti možná? Velká otázka hlavně pro Evropu, včetně Česka. Nedostatek léků nám to denně připomíná.

Novým geopolitickým reáliím se musí rychle přizpůsobovat nejsilnější člen EU - Německo. Po výpadku Ruska spoléhá na pokračování ekonomické spolupráce právě s Čínou. USA se to nelíbí, jenže má Německo jinou volbu? Je pravděpodobné, že budoucí vývoj v Eurasii závisí na německo-čínské spolupráci. Kancléř Scholz nebyl před dvěma měsíci v Pekingu náhodou.

Vnímejme ale víc i Indii, která má v dubnu podle britského týdeníku The Economist překonat Čínu a stát se s 1,43miliardovou populací nejlidnatější zemí planety. Indie dokazuje, že má vlastní geopolitické ambice, chce být brána jako rovnocenný partner ve Washingtonu, Bruselu, Pekingu a Moskvě. Potenciál nesporně má.

Složitým vývojem procházejí USA. The Economist označuje za jednu z velkých výzev letošního roku jejich vnitřní rozkol. Upozorňuje na rostoucí společenské i kulturní spory uvnitř americké společnosti, které nezbrzdil ani slabší výsledek republikánů ve volbách do Kongresu. Olej do ohně má přilít i začátek prezidentské kampaně Donalda Trumpa. Určitě se vyplatí dění ve Státech sledovat, aby hlavně Evropa nebyla opět zaskočena jako před sedmi lety, když Trump nečekaně vyhrál.

Nový rok může být ještě dramatičtější než ten předešlý.

Miloš Balabán, Právo