Rok 2022: krize, ambice a střety neskončily

03.01.2022

Jaké hlavní události a trendy mohou být ve světové a v evropské politice klíčové v novém roce? Bude pokračovat celosvětový boj s pandemií. Po čtyřech pandemických vlnách máme s omikronem vlnu pátou. Lockdowny, očkování, testování a vývoj nových vakcín bude v popředí agendy vládnutí na celém světě.

Krize globálních dodavatelských řetězců potrvá. Stejně jako růst cen energií, jejich nedostatek a inflace. Osou globálního vývoje zůstane dění v trojúhelníku USA-Čína-Rusko. Rivalita mezi Amerikou a Čínou bude pokračovat s neztenčenou silou, americko - ruské vztahy se budou odvíjet od výsledků jednání o bezpečnostních zárukách týkajících se nerozšiřování NATO na východ.

NATO si v Madridu vytyčí další strategii svého směřování zejména v oblastech odstrašení a technologického vývoje. Jistě dojde i k diskusi, jak členské země plní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Většinově to asi zůstane mimo realitu kvůli jiným ekonomickým prioritám. Česko není výjimkou. Těžko očekávat, že by např. pořízení nových bojových vozidel pěchoty mohlo stát s ohledem na inflaci dříve plánovaných 50 miliard korun, odhadem to může být až miliard 70 a to už je zjevně ekonomická science-fiction pro "úspornou vládu".

Dvě vnitropolitické události v USA a v Číně pak budou mít bezprostřední vliv i na zahraniční politiku. V USA proběhnou ostře sledované "mezivolby" do amerického Kongresu. Podle řady expertů republikáni ovládnou obě jeho komory, což bude problémem pro prezidenta Bidena a jeho snahu o znovuzvolení v roce 2024. Třeba se na scéně znovu objeví i Donald Trump.

V Číně proběhne 20. sjezd KS Číny, který potvrdí pokračování mandátu pro generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. Dá se čekat pokračování orientace na ofenzivní prosazování čínských zájmů ve světě. Světové dění ovlivní další upevňování čínsko-ruské aliance.

Evropa zažije důležité prezidentské volby ve Francii. Emmanuel Macron se bude ucházet o znovuzvolení. Jeho hlavní vyzývatelka Marine Le Penová je oslabena vstupem dalšího kandidáta krajní pravice do volebního klání - Érica Zemmoura. Volby se ale uskuteční za více než čtyři měsíce a nedá se vyloučit, že se stane i leccos nepředvídatelného. Pokud Macron vyhraje jistě by rád zaujmul místo vůdčího evropského politika, které se uvolnilo po odchodu Angely Merkelové.

V Evropě se dají očekávat střety o Zelený úděl. Ten už dnes Evropu rozděluje. Tlačit na pilu bude především Německo. I příští rok se ale může znovu ukázat propast mezi ambicemi v "zelené politice" a evropskou energetickou realitou.

Česko má příští rok šanci být vidět v evropské i globální politice díky předsednictví v EU ve druhém pololetí. Snad zvládne reparát za předsednictví v roce 2009 v jehož průběhu padla vláda. Bude ale mluvit pětikoalice s rozdílnými postoji stran k evropské agendě jedním hlasem? A neovlivní průběh předsednictví ostře sledované komunální volby a kampaň před prezidentskými volbami? Nechme se překvapit. 

Miloš Balabán, Právo