Rok tektonických posunů

24.02.2023

Ruská válka proti Ukrajině proměnila za rok svět. Došlo k tektonickým změnám v geopolitice. Evropa musí po více než třiceti letech od konce studené války přistoupit k revizi evropské bezpečnosti. Sešikovala se za USA v odporu vůči Rusku a při poskytování masivní pomoci Ukrajině. Irák, Afghánistán i Trumpova noční můra byly zapomenuty. Evropská strategická autonomie je pouhou iluzí, naopak USA zvýšily svůj vliv.

Ukrajina by bez západní pomoci proti Rusku neobstála. Podle kielského institutu světové ekonomiky dosud dosáhla její výše 110 miliard dolarů. Evropa a USA se zároveň rozhodly Rusko ekonomicky a politicky izolovat. Uvalily na něj rozsáhlé sankce.

Evropa se odstřihuje od ruských energií, i když i za cenu nových energetických závislostí. Německo uskutečnilo velký obrat: utnulo léta budované ekonomicky vztahy s Ruskem a rozhodlo se více zbrojit.

Zvýšila se politická váha zemí střední a východní Evropy, které dlouhodobě zaujímaly silnější protiruské pozice oproti Německu a Francii, Polsko se stává silnou vojenskou mocností. Válka přinesla konec neutrality Švédska a Finska, které se stanou členy NATO.

NATO na Ukrajině balancuje na tenké linii mezi masivními dodávkami zbraní a vyhnutím se přímému zapojení do konfliktu s Ruskem. Může to být stále těžší, hrozba "horké války" i s použitím jaderných zbraní už není nereálná. Vyústění války je nejasné, diplomacie je zatím u ledu.

Nenaplnila se očekávání o kolapsu Ruska. Sankce ho poškozují, dosud přesto nenarušily Putinovo válečné úsilí. Západ byl zaskočen, že nejen Čína ale i mnoho zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky se odmítlo připojit k izolaci Ruska a sankcím.

Projevil se jejich odpor k mezinárodnímu řádu s dominancí Západu, který poškozoval jejich zájmy. Řada velkých zemí s Ruskem rozvíjí a prohlubuje vztahy. Patří sem i člen NATO Turecko nebo Indie, jejíž dovoz z Ruska vzrostl za poslední rok o 400 procent, hlavně díky nákupům ropy.

Válka urychlila proces formování multipolárního světa, ve kterém je Západ nyní jednotnější, což ale neznamená, že musí mít větší vliv v globální politice. Teď musí sledovat co bude obsahem plánu na mírové urovnání konfliktu na Ukrajině se kterým má v nejbližších dnech přijít Čína.

Jak uvedla prezidentka Německého institutu pro globální a regionální studia Amrita Narlikarová ve Financial Times, pokud Čína předloží svůj výklad mírového dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou a zdůrazní globální ekonomické náklady vleklého konfliktu, získá silnou podporu významné části "globálního jihu". Západ by to nemohl ignorovat.

A Evropa by neměla přehlížet signály z Washingtonu, že by se USA měly více soustředit na klíčový souboj s Čínou a příliš se nerozptylovat "druhořadou" Ukrajinou, kterou musí řešit hlavně Evropa, jak se nechal slyšet bývalý náměstek ministra obrany a vlivný bezpečnostní analytik Elbridge Colby. Pro Evropu by to byl další, ještě více komplikovaný zátěžový test.  

Miloš Balabán, Právo