Roste riziko dalšího přímého konfliktu

16.08.2022

Česko dnes nejvíce zajímá válka na Ukrajině. Důležité je ale i dění kolem Tchaj-wanu. Tam se rozhoduje o osudu globální bezpečnosti, neboť se zde bezprostředně střetávají zájmy současného a nastupujícího hegemona - USA a Číny.

Každý politický krok kolem ostrova je ostře sledován. Růst napětí po návštěvě předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, která se rozhodla demonstrativně podpořit tchajwanskou demokracii se dal čekat. Nebylo to zbytečné gesto?

Už 22. května americký prezident Biden, na tiskové konferenci v Tokiu uvedl, že USA použijí vojenskou sílu, pokud bude ostrov Čínou napaden. Je to vykládáno jako konec záměrné strategické neurčitosti o tom, zda Tchaj-wan dostane či nedostane vojenskou pomoc. Po čínském diplomatickém protestu ale Washington potvrdil, že USA oficiálně uznávají pouze Čínu s tím, že Peking se zdrží silových kroků vůči ostrovu. Byl tak potvrzen status quo, i když křehký.

Proč se ho tedy třetí nejvýše postavený americký ústavní činitel rozhodl rozkolísat?

V pozadí jsou pravděpodobně kongresové listopadové volby, které budou pro demokraty hodně složité, neboť mohou ztratit většinu. Návštěva Pelosiové mohla být součástí předvolební kampaně. Na ostrov následně zamířila i další delegace kongresmanů opět v čele s demokratem.

Prezident, šéfové armády i CIA si rizika návštěvy Pelosiové uvědomovali, nicméně jí neodradili. Pokud domácí politika ovlivňuje politiku zahraniční, vede to k malérům. Možná proto Pelosiová schytala za svoje sólo silnou kritiku od části médií v čele s New York Times.

Představitele armády asi nepřekvapilo, že čínská armáda spustila rozsáhlé manévry kolem Tchaj-wanu. Každý politik si mohl spočítat, že před říjnovým 20. sjezdem Komunistické strany Číny, který potvrdí pokračování mandátu vládnutí generálního tajemníka Si Ťin-pchinga nebylo myslitelné zachovat na čínské straně zdrženlivost.

Souboj mezi USA a Čínou se přitom stále zostřuje. Místo hledání kompromisu, jak spolu vyjít a předejít možné válce dochází k navýšení rizika přímého konfliktu. Navíc jednu válku v Evropě už máme. Vůbec není složité si představit, že se ruská válka na Ukrajině propojí s válkou v Asii, ve které budou proti sobě stát USA se svými spojenci a Čína s Ruskem.

Varovný prst zvedl v pátek ve Wall Street Journal i Henry Kissinger. "Jsme na pokraji války s Ruskem a Čínou kvůli tématům, která jsme zčásti otevřeli, ovšem bez jakékoli představy o tom, jak to skončí, nebo k čemu to má vést," uvedl.

Ale i kdyby vypukl kolem Tchaj-wanu jen omezený konflikt měl by další devastující dopady na světovou ekonomiku. Vždyť východní Asie je ekonomickou a technologickou základnou světa bez které se neobejde ani Evropa, ani USA.

Někteří akademici proto varují před "náměsíčnou politikou" v asijsko-pacifickém regionu. Přirovnávají ji k politice v Evropě před vypuknutím první světové války.

Hranice mezi válkou a mírem je dnes velmi tenká a každý nepromyšlený krok ji může prolomit.

Miloš Balabán, Právo