Rozpad řádu. Na výsluní nové mocnosti

12.01.2023

USA a Evropa se sjednotily s cílem pomoci Ukrajině bránit se proti Rusku. Poskytují jí vojenskou a finanční pomoc, spustily rozsáhlé protiruské sankce. Nepřidaly se k nim především tzv. "střední mocnosti", kam můžeme zařadit Turecko, Írán, Saudskou Arábii, Egypt, Jihoafrickou republiku, Indii, Indonésii, Brazílii, Argentinu a Mexiko.

Výzvy Západu k solidaritě s Ukrajinou u nich zůstávají bez odezvy. Argument, že Kyjev vede proti Moskvě antikoloniální válku nepřijímají i kvůli tomu, že si musely vybojovat a obhájit svoji nezávislost v boji s evropskými koloniálními mocnostmi a čelit americkému velmocenskému tlaku. Vůči válce zaujímají neutrální pozici a nehodlají vztahy s Ruskem přerušit.

Indie výrazně navýšila dovoz ruské ropy za zvýhodněnou cenu. Již brzy nejlidnatější stát světa, se také snaží hrát vlastní partii v globální politice. Spory s Čínou jí vedou i k vojenské spolupráci s USA, Japonskem a Austrálií, zároveň si ale nenechá od Washingtonu diktovat jakou politiku má volit vůči Rusku. Indický ministr zahraničí Subrahnanyam Jaishankar navíc v kontextu s válkou na Ukrajině uvedl, že "Evropa se musí vzdát představy, že její problémy jsou problémy celého světa. Ve skutečnosti problémy světa nejsou problémy Evropy."

Vzpírat se začíná i Saudská Arábie, která se dlouhá desetiletí opírala o USA. To už úplně neplatí. S Ruskem koordinuje těžbu ropy a tím i její cenu, což významně ovlivňuje globální ropný trh. A Čína pro ni představuje klíčového ekonomického partnera s kontrakty za desítky miliard dolarů, což potvrdila nedávná oficiální návštěva čínského lídra Si Ťin-pchinga v pouštním království Svojí pompou přitom zcela zastínila dřívější návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena.

Saudská Arábie by se chtěla připojit i k uskupení BRICS kam patří kromě Ruska a Číny též Brazílie, Indie a Jižní Afrika. Není přitom sama: členství zvažují Argentina, Írán, Indonésie, Egypt, Mexiko a též Turecko.

To je sice členem NATO, jenže stále více pošilhává východním asijským směrem, přičemž chce být zadobře jak s Moskvou, tak s Pekingem. A ve vztahu k válce na Ukrajině turecký prezident Erdogan zjevně upozaďuje turecké členství v NATO, aby mohl být prostředníkem mezi Moskvou a Kyjevem. Na setkání s mládeží v Erzurumu koncem prosince dokonce obvinil Západ z provokací a neochoty válku na Ukrajině urovnat.

Postupně se rozpadá řád, který se vytvořil studené válce, kdy Spojené státy zažívaly svůj "unipolární moment". Ten je teď už definitivně minulostí. Znovu lze připomenout slova amerického profesora Waltera Russela Meada, že Západ je sice vůči Rusku jednotný jako nikdy předtím, ale je také nejvíc osamocen, co kdy ve světě byl.

Válka na Ukrajině zvýrazňuje posuny v globální geopolitice. I naše zahraniční politika je musí brát víc na vědomí. Nově rozdávané karty totiž ovlivní i budoucí vztahy s novými mocnostmi.

Miloš Balabán, Právo