Rozuzlení války podle Trumpa staví Ukrajinu před dilema

Podle listu The Financial Times chce americký prezident Donald Trump dosáhnout dohody o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 30. dubna, aby mohl vyhlásit, že splnil svou "mírovou misi" v prvních 100 dnech svého prezidentství. Trump a jeho okolí vynakládají značné úsilí, aby se tak stalo. Dá se mluvit o americké diplomatické ofenzívě vedené v duchu brutální reálpolitiky.

Co ukazuje Trumpův mírový plán? Počítá s americkým uznáním ruské kontroly nad Krymem, s obsazením částí čtyř ukrajinských oblastí Ruskem de facto, zrušením protiruských sankcí a rozšířením ekonomické spolupráce s Ruskem. Naopak vylučuje členství Ukrajiny v NATO.

Ukrajina má oproti tomu dostat "spolehlivé bezpečnostní záruky", není ovšem jasné, jak přesně mohou vypadat. Mluví se o evropských mírových jednotkách, nikoliv ale o jejich podpoře Američany. A to je ze strany Francie a Británie podmínka jejich rozmístění. Počítá i s návratem malé části Charkovské oblasti Ukrajině, zajištěním plavby na Dněpru a společnou americko-ukrajinskou správou Záporožské jaderné elektrárny.

Prosazení Trumpova plánu jde ztuha. Nesouhlas Ukrajinců a Evropanů s jeho obsahem vedl ke ztroskotání středeční schůzky v Londýně, kde se měl s účastí Američanů doladit. Místo ministrů zahraničí Británie, Německa a Francie dorazili jen zahraničně-političtí poradci lídrů těchto tří zemí, Američané nebyli přítomni vůbec. Přesto ale Trumpův vyjednavač Steve Witkoff opět vyrazil na jednání do Kremlu. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Trump vzkázal, že si musí uvědomit, že nemá žádné karty v rukou.

Mají je evropští lídři? Musí je strašit představa, že půjdou proti Washingtonu. Mohlo by to politicky rozložit EU. Pokud třeba USA sankce jednostranně zruší, znamená to plný návrat Ruska do globální ekonomiky. Bylo by jen otázkou času, kdy by se v příštím hlasování o prodloužení sankcí v Unii více zemí postavilo proti.

Před Ukrajinou a potažmo Evropou se tak rýsuje těžké dilema. Buď přijmout Trumpův plán ale s možností, že bude zachována suverenita části země a zachráněny životy mnoha Ukrajinců. Nebo ho odmítnout a pokračovat v opotřebovací válce s Ruskem bez americké podpory a s nejistou podporou evropskou, což nakonec může vyústit ke kolapsu Ukrajiny.

Podle The Financial Times ruský prezident Vladimír Putin souhlasí s ukončením války na současné frontové linii. Kreml ke "kompromisu" motivuje i pravděpodobné setkání Trumpa s Putinem v polovině května na Blízkém Východě, o kterém informovala stanice CNN.

A Evropa bez reálné strategické autonomie jen přihlíží takovému rozuzlení války, které si neuměla představit. 

Miloš Balabán, Právo