Rubiův pomnichovský políček Evropě

Ihned po skončení Mnichovské bezpečnostní konference daly Spojené státy jasně najevo, koho považují v Evropě za své hlavní partnery. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zamířil do Bratislavy a Budapešti.

Jeho návštěva se dá chápat jako diplomatický políček Bruselu, Berlínu, Paříži i Varšavě. Vždyť Maďarsko a Slovensko jsou uvnitř Unie považovány za párie. A to kvůli jejich odmítavému postoji vůči evropské strategii k válce na Ukrajině a k Rusku, jakož i otevřenosti ke spolupráci s Kremlem, která má i ekonomické pozadí v podobě dodávek ropy a plynu navzdory evropským sankcím.

Fico navíc označil při svém lednovém jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridské osobní rezidenci Evropskou unii za instituci, jež se nachází v hluboké krizi.

A jak se asi může cítit unijní šéfdiplomatka Kaja Kallasová na kterou si Rubio za více než rok ve funkci neudělal ani jednou čas k bilaterálnímu jednání kvůli své "zaneprázdněnosti".

Zato s maďarským premiérem Orbánem a Ficem jedná o klíčových zahraničněpolitických otázkách, včetně možného řešení války na Ukrajině a ekonomické spolupráci.

Dokládá to opět, jen v jiných politických reáliích, americkou zahraničně politickou tezi o staré a nové Evropě, kde tu novou teď reprezentují dvě malé středoevropské země považované za spojence Washingtonu v jinak vůči němu nepřátelsky naladěné Evropě.

Dlužno ale dodat, že návštěva Rubia měla jasně dané dvě roviny: demonstraci ideologické spřízněnosti a podpory spolu s upevněním a rozvinutím amerických ekonomických zájmů.

Proto v Budapešti hovořil Rubio o tom, že nepovažuje Orbánova slova o "zlaté éře" bilaterálních vztahů za přehnaná, neboť vztah mezi Spojenými státy a Maďarskem je dnes tak velice blízký.

Upevňuje ho i spolupráce v oblasti využití civilní jaderné energie, kam třeba patří i vytvoření mezinárodního uzlu pro výrobu malých modulárních reaktorů, který využije americké technologie za 20 miliard dolarů.

To vše podporuje Orbána před dubnovými parlamentními volbami, ve kterých se bude rozhodovat, zda zůstane po 16 letech u moci nebo odejde poražen opozicí.

Jadernou strategii zvolil i Fico, který podepsal bez výběrového řízení s firmou Westinghouse dohodu o výstavbě nového jaderného reaktoru v Jaslovských Bohunicích.

Washington si vybral v Evropě dva spojence, kteří mu vedle "vlasteneckých stran". například ve Francii nebo v Německu, mohou výrazně pomoci k dosažení politické změny na starém kontinentě, jak se uvádí v americké národní bezpečnostní strategii.

V tomto kontextu asi nelze brát vážně Rubiův mnichovský projev ve kterém řekl, že USA chtějí s Evropou oživit staré přátelství.

Miloš Balabán, Právo