Rumunské prezidentské drama má Trumpa v pozadí
Opakované prezidentské volby v Rumunsku přinesly v prvním kole jasné vítězství krajně pravicového politika George Simiona. S více než 40 procenty hlasů má nakročeno k celkovému vítězství. Voliči zjevně dali najevo, že se jim nelíbilo zrušení výsledků prezidentských voleb loni na podzim, kdy ústavní soud diskvalifikoval tehdejšího vítěze prvního kola voleb Calina Georgesca s argumentem o ruském vměšování. Od té doby podpora Simiona prudce vzrostla. Naopak rezignoval sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. Koaliční kandidát Crina Antonescu skončil v prezidentské volbě až třetí, což bylo vyhodnoceno jako ztráta legitimity vlády.
Rumunský list Adevărul poznamenal, že tyto volby jsou možná nejpodivnější v novodobé rumunské historii: společnost je rozdělenější než kdykoliv dříve a vyslovil obavu z "hněvu lidu", kvůli zrušení voleb minulý rok.
Zřejmě tak začíná další politické drama, které má souvislost se současným vývojem v Evropě i v transatlantických vztazích. Simion je podporovatelem politiky Donalda Trumpa, což platí i pro jeho stranu Alianci za jednotu Rumunů, která má druhý největší počet mandátů v parlamentu. Za svůj politický vzor považuje i spojenkyni Trumpa, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Dokonce vyzval k "melonizaci" Evropy.
Klíčovou otázkou je, zda se Rumunsko nestane dalším členem Unie s faktickou protiukrajinskou orientací. Minulý rok totiž Kyjev zakázal Simionovi vjezd na Ukrajinu na tři roky za "systematickou protiukrajinskou činnost". Ten takové obvinění odmítá s tím, že není protiukrajinský a proruský, nýbrž prorumunský. Jako hrozbu národní bezpečnosti ho vidí i sousední Moldávie.
Vítěz prvního kola odsoudil zrušení prezidentských voleb minulý rok a slíbil, že pokud vyhraje, jmenuje Georgesca do vedoucí pozice ve státě.
Není pochyb o tom, že dění v Rumunsku bedlivě sledují i ve Washingtonu. V živé paměti je ještě tvrdá kritika za zrušené prezidentské volby z úst amerického prezidenta J.D. Vance na únorové mnichovské bezpečnostní konferenci. Není pochyb, že by teď Trump uvítal svého dalšího spojence v Evropě.
Tu teď bez okolků torpéduje Washingtonem podporou politických sil stojících proti "tradičním stranám". Stačí vzpomenout kritiku zákazu politické činnosti Marine Le Penové ve Francii nebo protesty proti označení Alternativy pro Německo za pravicově extremistickou. Vance řekl, že "byrokraté obnovují Berlínskou zeď " a ministr zahraničí Marco Rubio označení zhodnotil jako "tyranii v přestrojení".
Rozkol mezi Evropou a USA se tak aktuálně kromě cel, a přístupu k Ukrajině a Rusku dále rozšiřuje. Rumunsko je další zkouška.
Miloš Balabán, Právo