Sedmička v těžkých časech

Letošní summit sedmi nejsilnějších zemí G7 proběhl o víkendu v Hirošimě, která se v srpnu 1945 stala terčem amerického jaderného úderu. Dá se brát jako signál o nepřijatelnosti jaderné války, o které se opět začalo mluvit v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

V popředí agendy summitu byla další pomoc Ukrajině v boji s Ruskem za účasti prezidenta Zelenského. Státy G7 budou nadále Ukrajinu podporovat, tabu už nejsou ani dodávky stíhaček F-16. Má dojít k rozšíření protiruských sankcí, i když závazek o "vyhladovění Ruska a jeho válečné mašinérie" je podle BBC spíše vágní.

Před summitem některá západní média uvedla, že i v rámci G7 existují různé názory na to, kam lze s podporou Ukrajiny zajít a do jaké míry musí být Rusko poraženo. Nelze podceňovat i určitou americkou skepsi ohledně toho co může Ukrajina nyní v boji s Ruskem dosáhnout. Některé informace naznačují, že USA spíše počítají s opotřebovávací válkou a zamrzlým konfliktem.

Důležitým tématem summitu bylo, co musí Západ učinit, aby získával na svoji stranu globálního jih, který chce spolupracovat s Čínou i Ruskem. Většina států globálního jihu zaujala k ruské válce na Ukrajině neutrální postoj a nepřipojila se k sankcím. Těžko uspěje výzva G7 Pekingu aby "tlačil na Rusko" kvůli válce. S tím se počítat nedá v okamžiku, kdy se Čína snaží naplnit svůj "mírový plán".

Čína zároveň svojí ekonomickou politikou a diplomacií vytváří alternativy G7. Před Hirošimou proběhl v Si-anu summit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s lídry středoasijských zemí a v srpnu se sejde v jihoafrickém Johannesburgu summit uskupení BRICS. Má se na něm projednávat připojení dalších 19 zemí.

Západ na summitu řešil ve vztahu k Číně kvadraturu kruhu: jak čelit její politice vůči Tchaj-wanu, snižovat nadměrnou závislost na ní a zároveň budovat konstruktivní a stabilní vztahy. Dilema vystihli v Asia Times: "I pouhé rozlišování toho, kde končí ekonomiky G7 a začíná Čína je herkulovský úkol".

Složitá je i změna politiky vůči rozvíjejícím se mocnostem. G7 nyní zamýšlí ve své politice upozadit prosazování politiky hodnot a dát na první místo atraktivní obchodní a bezpečnostní nabídky, které by přebily ty čínské. Proto se summitu zúčastnily Indie, Brazílie, Indonésie a Vietnam.

EU si vybrala jako pilotní státy pro novou politiku Brazílii, Nigérii, Kazachstán a Chile. Má to geopolitickou logiku, nicméně v Brazílii panuje spíše skepse. Portál Bloomberg citoval zdroje z vlády brazilského prezidenta Lula da Silvy. Považují G7 za staré a rozpadající se sdružení, navzdory jeho symbolickému významu.

Nad summitem se ovšem hlavně vznášela hrozba, že USA bez navýšení dluhového stropu ve výši 31,4 bilionu dolarů do prvního června upadnou do platební neschopnosti. To by mělo pro každou členskou zemi G7 zastoupenou v Hirošimě fatální dopady.

Proto prezident Biden zamířil po summitu zpět do Washingtonu a zrušil účast na schůzce fóra tichomořských ostrovů v Papui – Nové Guineji, která měla být signálem, že Amerika se znovu zaměřuje po letech přehlížení na region, kde Čína posiluje své pozice. Místo toho byl ale podle The Washington Post vyslán signál jiný: domácí dysfunkce nadále narušuje agendu americké zahraniční politiky.

Miloš Balabán, Právo