Signály z Washingtonu

Deset měsíců po zahájení ruské války proti Ukrajině její prezident Volodymyr Zelenskij opustil Kyjev a vydal se osobně do Washingtonu. Je to logické - bez masivní podpory USA by Ukrajina čelila Rusku jen s velkými obtížemi a její pokračování je pro zemi zásadní.

Zelenského návštěva tak měla v prvé řadě zajistit Bidenově administrativě politickou podporu pro další uvolňování finančních zdrojů pro Ukrajinu a dodávky zbraní. Je to důležité proto, že nová Sněmovna reprezentantů kontrolovaná republikány může být k pomoci Kyjevu skeptičtější. Někteří vlivní republikáni se nechali slyšet, že je nad ní potřeba přísnější dohled.

Podle webu Politico by tak Zelenského návštěva mohla působit jako vlnolam. Nadšené přijetí Zelenského v Kongresu, kde měl možnost vystoupit přispívá k otupení kritických hlasů.

Američané už přislíbili, že Ukrajina získá jednu baterii systému protivzdušné obrany Patriot, která má posílit obranu proti ruským raketovým útokům, především na kritickou infrastrukturu. Politico uvedl, že Zelenskyj chtěl Američany přesvědčit i o dodávkách balistických střel ATACMS a dronů Grey Eagle s doletem stovek kilometrů. V tom ale zřejmě nepochodil.

Biden se na tiskové konferenci v Bílém domě po jednání se Zelenským vyjádřil zela jasně. Řekl: "Představa, že Ukrajině dáme materiální zdroje, které se zásadně liší od těch, které se tam už posílají, může způsobit rozkol NATO a EU."

Američané tak zjevně vnímají "červenou linii", kterou nejsou ochotni překročit, i když míra jejich angažovanosti ve válce je už značná. Ta linie je ovšem i z tohoto důvodu velmi křehká, nicméně případný otevřený střet s Ruskem pro ně nepřipadá v úvahu.

Lze se domnívat, že mimo kamery šla na jednáních se Zelenským řeč i o aktuální situaci na ukrajinských bojištích. Nebylo totiž možné před návštěvou přehlédnout vyjádření špiček ukrajinské armády, které upozorňovali na nadcházející kritické měsíce.

Podle náčelníka generálního štábu Zalužného a velitele pozemních vojsk Syrského brzy opět hrozí ruský útok na Kyjev konsolidovanými ruskými silami, kterým bude nutné čelit s "omezenými zdroji" jimž velí. Ukrajinská protiofenzíva s americkou pomocí v zádech je možná, nicméně její výsledek si nyní asi nikdo netroufá odhadnout.

Týdeník The Economist naznačil, že ofenzíva by měla přinutit Putina k jednání o míru. Takže by se jednalo o taktiku vycházet při jednání z "fakt na zemi". Možná i proto, že nějaké diplomatické řešení se nyní nerýsuje, i když předseda sboru náčelníků štábů americké armády generál Milley v listopadu vyzval Ukrajinu a Rusko k jednání o míru vzhledem k patové situaci na bojišti. Prezident Zelenskyj ovšem tvrdí, že spokojit se s mírem nyní by pouze připravilo cestu pro násilí později.

Do roku 2023 tak vstupujeme s jistotou, že ruská válka na Ukrajině bude pokračovat a její vývoj může být i zcela nepředvídatelný, s dalšími negativními dopady na evropskou politiku, ekonomiku a bezpečnost.

Miloš Balabán, Právo