Spojené státy drží s Grónskem Evropu v šachu

Po venezuelské operaci se Washington opět zaměřil na Grónsko. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho získání je pro Spojené státy prioritou a v americké administrativě se probírají možnosti, jak toho dosáhnout.

Uvažovalo se i o zásahu americké armády, přičemž poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miller bez obalu prohlásil, že nepředpokládá, že bude o Grónsko kdokoliv s Američany bojovat, neboť železným zákonem světa je od úsvitů věků, že vítězí síla.

Web Politico s odvoláním na své washingtonské zdroje uvedl, že k obsazení Grónska by mělo dojít buď před 250. výročím založení USA 4. července nebo před listopadovými volbami do Kongresu.

Ministr zahraničí Marco Rubio ale "přibrzdil". V kongresovém slyšení k zásahu ve Venezuele uvedl, že hrozby Washingtonu vůči Grónsku neznamenají bezprostřední vojenský zásah. Cílem Trumpovy administrativy má být podle Rubia odkoupení ostrova od Dánska, nikoli vojenská invaze.

Znepokojení Dánové pod jejichž jurisdikci ostrov patří, a spolu s nimi i evropští spojenci si snad mohou trochu oddechnout. Grónský bolehlav nicméně jen tak nezmizí.

Co je vlastně ve hře? Tahy Američanů k získání Grónska mají svou geopolitickou logiku. Jeho strategická pozice v Arktidě má velký význam pro americkou bezpečnost s ohledem na blízkost Ruska a jeho rostoucí vojenský a ekonomický vliv v regionu.

Zároveň sem stále více expanduje Čína i se svojí "polární hedvábnou stezkou". A samozřejmě jde i o nerostné bohatství: pode odhadů jsou ložiska kovů vzácných zemin podobného řádu jako právě v Číně.

Proč by ale Trumpovi nestačilo, aby Dánsko jen akceptovalo větší americkou vojenskou a ekonomickou přítomnost na největším ostrově světa?

Přední americká bezpečnostní analytička Frida Ghitisová soudí, že Trump chce prostě udělat Ameriku větší spolu s plnou nadvládou nad západní polokoulí, což je i cíl nové národní americké bezpečnostní strategie.

Sloupkař The Financial Times Edward Luce uvedl, že dobytí Grónska by se líbilo ideologům hnutí Udělejme Ameriku znovu velkou (MAGA), protože by se tím zároveň zničilo NATO. Totéž si ovšem myslí i dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Evropští spojenci Spojených států ale mohou vzhledem ke své fatální bezpečnostní závislosti na Washingtonu jen přihlížet tomu, co si Trump s Grónskem zamane. O ostrov a jeho význam pro bezpečnost Evropy se měli zajímat dříve. Současná prohlášení na obranu "suverenity, územní celistvosti a neporušitelnosti hranic" přichází opožděně.

Zdá se, že pravděpodobnou ztrátou Grónska se opět zmenší geopolitický vliv Evropské unie. Podtrhne to i konec transatlantických vztahů v té podobě, v jaké existovaly 80 let po skončení druhé světové války.

Miloš Balabán, Právo