Společný tanec draka, slona a medvěda není dobrou zprávou pro Západ

Přístup k řešení války na Ukrajině i Trumpova cla rozděluji oba břehy Atlantiku, udržovat transatlantickou jednotu je stále těžší. Trumpova strategie "Amerika na prvním místě" se dostává do rozporu s evropskými zájmy. Západ musí navíc vnímat rostoucí snahu klíčových nezápadních aktérů v čele s Čínou vytvářet alternativní model světového řádu.

Signalizoval to i summit Šaghajské organizace pro spolupráci, který včera skončil v čínském Tchien-ťinu. Čína opět demonstrovala svůj rostoucí politický, ekonomický a bezpečnostní vliv ve světě, který je "zachvácen změnami jež se vyskytnou jednou za století", jak se nechal slyšet čínský prezident Si Ťin-pching.

Jeho partnery v jednání o tom, jak se v takovém světě pohybovat a spolupracovat byly indický premiér Nárendra Módí, ruský prezident Vladimír Putin a lídři dalších sedmnácti asijských zemí. Nechyběl ani turecký prezident Recep Tayip Erdogan, zastupující členský stát Severoatlantické aliance. Opět v roli mostu mezi Západem a Východem. S jistou mírou nadsázky se dá říci, že v Tiencinu probíhala "nezápadní G7."

Paradoxem nepochybně je, že k demonstraci jednoty přispěly hlavně americká cla. Kvůli nim došlo ke sblížení nejlidnatějších zemí světa – Indie a Číny. Spory mezi nimi, které vyústily i v ozbrojené potyčky na hranicích v Himalájích se zdají být překonány. Teď je spojuje americký celní tlak i snaha Západu omezit jejich vztahy s Ruskem. Proto Módí dorazil po sedmi letech do Číny. Je to znak obratu v indické politice, která se dlouho stylizovala do role "neutrálního aktéra" stojícího jednou nohou ve Washingtonu, druhou v Moskvě s opatrným pokukováním po Pekingu.

Teď je ale Dillí vystaveno americkému tlaku, aby přestalo s výhodnými nákupy ruské ropy. Washington kvůli tomu uvalil na Indii padesátiprocentní clo. Odpověď Módího byla jasná: "Možná budu muset zaplatit vysokou cenu za odmítnutí podvolit se Trumpovi. Ale jsem na to připraven." Dlužno dodat, že zjevně i s vědomím, že se může opřít o dobré vztahy s Pekingem a Moskvou a taktéž o rostoucí ekonomickou sílu Indie, která má nakročeno stát se už v roce 2028 třetí největší světovou ekonomikou za USA a Čínou. Proto se hlásí se o své právo spoluutvářet nový globální řád.

Léta několika americkými prezidenty pečlivě budovaná strategie Washingtonu předcházet si Indii jako partnera vyvažujícího vliv Číny se tak ocitá v troskách. Vlivný americký novinář indického původu Fareed Zakaria napsal, že i když "Trump opět změní kurz, škoda byla napáchána" a Indové už Američanům nevěří.

Si Ťin-pching prohlásil, že je dobré, když čínský drak a indický slon tancují společně. A když přiberou do kola i ruského medvěda, což bylo vidět i na rokování v Tchien-ťinu, není to pro Západ dobrá zpráva.  

Miloš Balabán, Lidovky.cz