Stačí posun ve využití západních zbraní na ruském území?

Americký prezident Joe Biden povolil Ukrajincům používat americké rakety nebo raketové systémy k sestřelování ruských raket, proti vojákům soustředícím se za ruskými hranicemi či ruským letadlům chystajícím se ostřelovat ukrajinské území. I když zůstal v platnosti zákaz střelby na civilní cíle nebo použití střel dlouhého doletu, jenž jsou schopné zasahovat cíle hluboko v ruském území jedná se o posun v americké politice, která se dosud přidržovala taktiky konflikt s Ruskem neeskalovat.

Je toto rozhodnutí signálem, že USA a NATO jsou odhodlány k větší vojenské angažovanosti na Ukrajině, aby se Rusku zabránilo dosáhnout strategického průlomu, který by pro Kyjev i Západ představoval vážnou bezpečnostní komplikaci?

Odpověď není jednoznačná. Úplný konsensus ve věci používání západních zbraní na ruském území nepanuje. Zdrženlivé jsou Německo, Francie a Itálie. Zajímavá je i americká reakce na ukrajinské údery na ruské radarové systémy včasného varování před mezikontinentálními balistickými střelami. List Washington Post uvedl, že Bílý dům poslal do Kyjeva vzkaz, že je tím znepokojen, což má znamenat, že Američané nevnímají ozbrojený konflikt na Ukrajině jako přímý střet mezi USA a Ruskem a chtějí se mu vyhnout. Dlužno ovšem dodat, že v daném případě takové riziko narůstá.

Rozpolcenost politiky Západu vůči Ukrajině se ukazuje i v souvislosti s otázkou jejího vstupu do NATO. Z politických kuloárů unikly informace, že před červencovým summitem Aliance ve Washingtonu Spojené státy a Německo důrazně varovaly Kyjev před stanovováním pevných termínů pro vstup. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl být zároveň požádán, aby nevyvíjel tlak na jednotlivé spojence kvůli podpoře jasného harmonogramu přistoupení. Důvodem jsou obavy některých členů NATO, že pozvání Ukrajiny do Aliance by mohlo vést k jejich zatažení do války proti Rusku.

I přes západní rétoriku o ochotě dát Ukrajině vše co je třeba v boji proti Rusku realita vypadá poněkud jinak. Americký Kongres sice konečně schválil balíček vojenské pomoci za 60 miliard dolarů, zatím se to ale na bojovém poli příliš neprojevilo. Ani nemohlo. 48 ze 60 miliard dolarů totiž jde k dodavatelům ve 40 amerických státech na výrobu zbraní směřujících na Ukrajinu nebo na doplnění zásob Pentagonu. Většinu zbraní tak dostane Ukrajina spíše později nebo vyčleněné prostředky pokryjí ty zbraně, které byly Ukrajině už dodány. Před další očekávanou ruskou letní ofenzívou to není pro Kyjev dobrá zpráva.

Rozporuplnou západní politiku vnímá i Zelenskyj, který v nedávném rozhovoru pro agenturu AFP řekl, že Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což označil za absurdní. Není v tom ale zrnko pravdy?

Miloš Balabán, Právo