Stoletý veterán v Pekingu

Americko-čínské vztahy jsou dnes nejdůležitějším bilaterálním vztahem současnosti. Nacházet společnou řeč mezi USA a Čínou, které mají protichůdné politické, ekonomické a bezpečnostní zájmy je ovšem mimořádně složité. Přesto je spojuje jeden důležitý společný jmenovatel: ekonomická provázanost.

Nedávno to podtrhla americká ministryně financí Janet Yellenová při své návštěvě Číny. Prohlásila, že Spojené státy se nesnaží oddělit svou ekonomiku od čínské. Nejenže je takové oddělení "prakticky nemožné uskutečnit", bylo by navíc i "katastrofické pro obě země a destabilizující pro svět."

Letmý pohled na výši vzájemné obchodní výměny, která už minulý rok činila téměř 700 miliard dolarů to potvrzuje.

Nemalé tenze nicméně zůstávají. Obchodní války nebo spory kolem Tchaj-wanu trvají. Stoupá vojenské napětí. Objevují se tvrzení, že vzájemné vztahy jsou dnes nejhorší od jejich rozmrazení před padesáti lety. Má to vliv i na globální politiku už tak dost zatíženou ruskou válkou na Ukrajině.

Má tedy smysl brzdit a vyhnout se konfrontaci. V Pekingu si tak v uplynulých týdnech podávali dveře vysocí američtí činitelé: již zmíněná ministryně financí a před ní ministr zahraničí Blinken. V úterý se k nim překvapivě přidal stoletý veterán americké diplomacie a architekt nové etapy americko-čínských vztahů Henry Kissinger.

Tiskový mluvčí amerického ministerstva zahraničí řekl, že Kissinger cestoval do Číny jako soukromá osoba, zároveň ale uvedl, že nebude překvapený, pokud bude informovat oficiální americké představitele o svých jednáních. Přeloženo z diplomatického jazyka to znamená, že Kissinger i přes svůj věk vážil cestu přes oceán, aby zřejmě sehrál roli prostředníka v jednání o zásadních otázkách.

Setkal se s čínským minstrem obrany Li Šang-fuem. Ten Kissigerovi řekl, že lidé na celém světě doufají, že jak Čína, tak USA mohou převzít svou odpovědnost jako hlavní mocnosti a spolupracovat na zajištění globální prosperity a stability. Kissinger kontroval slovy, že USA a Čína se k sobě nemohou chovat jako protivníci, přičemž musí udělat vše pro udržení míru a stability na zemi. Válka mez nimi nic nepřinese. Také navrhl, aby vzájemné vztahy upevňovaly i armády obou zemí.

Pikantní je, že čínský ministr obrany je kvůli nákupu ruských zbraní Čínou na americkém sankčním seznamu, což samozřejmě vzájemné vztahy zatěžuje. Setkání s Kissingerem tak možná otevírá cestu i k rozšíření diplomatických kanálů mezi Pekingem a Washingtonem. A nelze vyloučit, že se něco pohne i v globální politice a že to bude mít vliv na řešení války na Ukrajině.  

Miloš Balabán, Právo