Summit v Džiddě mír nepřinese
Tento týden má proběhnout v saudskoarabské Džiddě summit třiceti zemí o budoucnosti Ukrajiny. Mají se ho účastnit zástupci západních a rozvojových zemí, včetně Česka. Rusko pozváno nebylo. Západ chce demonstrovat před zeměmi globálního jihu, které k ruské válce zaujaly neutrální postoj, nezavedly sankce a s Ruskem dále spolupracují, že má zájem o nějaké řešení konfliktu a tím je získat na svoji stranu.
Pro rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující Rusko za agresi na Ukrajinu hlasovalo ze 193 členů pro 141, proti se postavilo 7 a 32 se zdrželo. Na první pohled jednoznačný výsledek. Jenže mezi těmi, co se zdržely byly Čína a Indie a velké země globálního jihu jako Pákistán Írán, Jihoafrická republika a Vietnam. V zemích, které agresi neodsoudily žije 4,183 miliardy obyvatel. Protiruské sankce zavedlo jen 33 členských zemí OSN.
Kishore Mahbubani, bývalý špičkový singapurský diplomat a vlivný geopolitický expert soudí, že ostražitý postoj k válce zaujímají státy - bývalé kolonie, které byly po staletí vystaveny nelítostnému vykořisťování a drancování, přičemž na tom USA a Evropa vybudovaly své bohatství.
Časy se však mění, nejrozvinutější země globálního jihu jsou na vzestupu, zvyšují svou ekonomickou sílu a politické ambice. Začínají i převyšovat své "mateřské" země v ekonomických a demografických ukazatelích a snaží se získat plnou suverenitu, aby neupadly do nové závislosti na svých odvěkých utlačovatelích, uvádí Mahbubani.
Podle západních diplomatů byla jako dějiště schůzky zvolena Saudská Arábie, protože udržuje blízké vztahy s Pekingem. To má zřejmě za cíl přilákat na schůzku představitele Číny. Je ale otázkou, zda k tomu bude ochotna, když její mírový plán k řešení konfliktu Západ i Ukrajina odmítly.
Za tři týdny se bude konat summit uskupení BRICS v Jihoafrické republice, kterého se mají účastnit zástupci čtyřiceti zemí. Řešit se bude i zájem řady významných zemí globálního jihu o připojení k uskupení, na prvním místě Saudské Arábie a Indonésie. Dá se očekávat, že se zde bude jednat i o řešení konfliktu na Ukrajině podle představ rozvojových zemí – jako základ může být brán čínský mírový plán nebo iniciativa afrických zemí.
To podstatné se obvykle odehrává za kulisami. V dubnu proběhla s vědomím Bílého domu tajná jednání skupiny bývalých vysoce postavených činitelů Bílého domu a Pentagonu s ruským ministrem zahraničí Lavrovem, jejichž cílem mělo být položení základů pro možná jednání o ukončení války. Podle webu The Moscow Times, který sídlí v Amsterodamu probíhají polooficiální rusko-americká jednání o konfliktu, tzv. dialog 1,5. Americké úřady ovšem zprávu kategoricky popřely.
Vážná politická jednání ale mohou zřejmě začít až v okamžiku, kdy v konfliktu dojde k jasnému patu, k němuž podle všeho vývoj zatím směřuje. Hlavní dějství složité diplomatické partie i pro Západ je ještě před námi.
Miloš Balabán, Právo