Švédská lekce

Volby ve Švédsku skončily velmi těsným vítězstvím pravicového bloku nad koalicí levého středu.

Hlavním stavebním kamenem pravicové koalice je protiimigrační strana Švédských demokratů, která získala přes 21 procent hlasů. Tím se stala po sociální demokracii (30 procent) druhou nejsilnější politickou silou v parlamentu.

Důvod je jednoduchý. Klíčovým tématem voleb nebylo bezpečnostní ohrožení ze strany Ruska, válka na Ukrajině a vstup Švédska do NATO, což fakticky ukončilo éru neutrality, nýbrž negativní dopady migrace na vnitřní bezpečnost.

Počet obyvatel Švédska, kteří se narodili v jiné zemi, se za posledních dvacet let zdvojnásobil na dva miliony, což je pětina všech lidí žijících v této skandinávské zemi. Za poslední tři roky země přijala 160 tisíc migrantů. Jejich integrace i podle přiznání dosavadní premiérky Magdaleny Anderssonové selhala a ve Švédsku tak existují paralelní společnosti s čímž si stát není schopen poradit.

Tato situace plodí i růst kriminality a aktivity zločineckých gangů. Války mezi nimi se už rozšířily z problémových čtvrtí i do dalších městských lokalit. Náhodnými oběťmi přestřelek se stávají i děti. V dubnu došlo i násilným nepokojům neintegrovaných migrantů v řadě velkých měst.

Švédsko, kdysi ukázkově bezpečná země, se najednou dostalo na špici kriminality v Evropě. Takže není divu, že každý pátý Švéd volil stranu, která chce vůči migrantům přitvrdit, snížit migraci na minimum a bojovat proti zločinu a banditismu. Neonacistická minulost strany jim nevadí.

Proto dochází i k přepisování švédské politické mapy. Vzhledem k tomu, že volební výsledek Švédských demokratů pomohl pravicovému bloku vyhrát volby bude mít lídr strany Jimmie Akesson pravděpodobně velmi silné slovo při vytváření nové vlády.

Musí to akceptovat i konzervativní Umírněná koaliční strana, pokud chce, aby se její předseda Ulf Kristersson stal příštím švédským premiérem. I když si bude třeba "zacpat nos", jak se ze strany ozvalo.

Úspěch švédských nacionalistů je ovšem i symbolem posunu v evropské politice. Viděli jsme to v parlamentních volbách ve Francii, kde silně posílilo Národní sdružení Mariny Le Penové.

Za několik dnů nás čekají předčasné parlamentní volby v Itálii, kde se očekává drtivé vítězství pravicové koalice v čele se stranou Bratři Itálie, jejíž kořeny sahají až k italskému postfašistickému hnutí, a která má též značné výhrady k nekontrolované migraci.

Ignorovat nebo zlehčovat negativní vliv nadměrné migrace do Evropy a její nezvládnutí již nelze. V opačném případě to přinese demokracii trpké plody.

Miloš Balabán, Právo