Svět se právě ocitl na jaderné hraně
Na pozadí postupného rozpadu mezinárodního řádu existujícího od konce druhé světové války a prosazování politiky síly do mezinárodních vztahů se dnes svět ocitá na další nebezpečné křižovatce.
Vypršela totiž platnost poslední smlouvy o kontrole jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem Nový Start, která byla podepsána před šestnácti lety v Praze tehdejšími prezidenty Spojených států a Ruska Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem. Pro Obamu to byl symbolický krok v jeho úsilí o svět bez jaderných zbraní.
Obě mocnosti stále disponují největším jaderným potenciálem, ale žádná jednání o jejich omezení nebo kontrole se teď nevedou.
Rusko sice navrhlo v září minulého roku prodloužení dohody o rok, Spojené státy na to ale oficiálně nereagovaly. Americký prezident Donald Trump to pouze označil za "skvělý nápad" a v lednu jen nekonkrétně naznačil, že by mohla vzniknout nová lepší dohoda.
Za studené války byl proces omezování a kontroly jaderných zbraní mezi USA a Sovětským svazem jednou z dominant jejich vzájemných vztahů, což symbolizovalo především jednání mezi jejich tehdejšími lídry Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem koncem osmdesátých let minulého století. Nyní se ale ocitáme v politickém vakuu.
Odráží to zostřené soupeření klíčových globálních mocností. Moskva si jako podmínku pro další odzbrojovací jednání klade podmínky. Medveděv, dnes místopředseda ruské bezpečnostní rady, v interview pro ruský list Kommersant zdůraznil, že Rusko chce po USA hlavně respekt k ruským bezpečnostním zájmům, což v překladu zjevně znamená i uznání jeho sféry vlivu nejen na Ukrajině.
Trump chce, aby signatářem nové dohody byla i Čína, kterou považuje za hlavního amerického vyzyvatele. Peking to odmítá, i když v posledních letech více než zdvojnásobil velikost svého jaderného arzenálu. Dlužno nicméně dodat, že stále dosahuje pouze asi desetiny toho amerického a ruského.
"Pokud Trump a Putin v blízké budoucnosti nedosáhnou nějaké dohody, je pravděpodobné, že Rusko a Spojené státy začnou vybavovat své rakety větším množstvím hlavic", uvedl Daryl Kimball, výkonný ředitel Asociace pro kontrolu zbraní. Latentně tak hrozí obnovení globálních závodů ve zbrojení.
Pozorně to jistě sledují Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael, které disponují jadernými zbraněmi, i když nepodepsaly žádné mezinárodní smlouvy o jejich nešíření. Může to být impulz k dalšímu navyšování jejich jaderného potenciálu.
Ručičky hodin soudného dne ve správě neziskové organizace Bulletin atomových vědců, které symbolicky odpočítávají čas zbývající ke globální katastrofě, se tak pro letošní rok posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže globální katastrofě v historii jejich existence od roku 1947.
Miloš Balabán, Právo