Tábory míru a spravedlnosti

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Bidenem prohlásil, že Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou, opotřebovávací válku.

Po více než 100 dnech bojů to tak vypadá. Rusové okupují dvacet procent Ukrajiny, což je přibližně 125 tisíc čtverečních kilometrů. Mají most na Krym, kontrolují významnou část úrodných zemědělských území a energetických ložisek a rozhodující část mořského pobřeží. Vedou zatím úspěšnou ofenzívu na Donbasu i když za cenu nemalých ztrát.

Ukrajina dosud vzdoruje, zajistila robustní obranu svých měst, a hlavně získala silnou podporu Severoatlantické aliance v podobě masivních zbrojních dodávek, což je podnět k tomu, aby ve válce pokračovala. Fronta nicméně dosahuje délky tisíc kilometrů a prezident Zelenskyj predikuje, že se blíží nekrvavější dny války.

Sázet na nějaký dramatický průlom z ukrajinské strany je ale asi příliš odvážné. Německý Der Spiegel s odvoláním na zdroje v rozvědkách a v NATO uvedl, že už se příliš nevěří, že by Ukrajina dosáhla deklarovaných vojenských cílů, tedy vytlačení Ruska ze všech okupovaných území, a to ani, když jako vítězství bude stanovena linie z 24. února.

Přinesou alespoň nějaký posun další dodávky amerických těžkých zbraní? Lze spekulovat o tom, že to je kvůli tomu, aby prezident Biden před listopadovými kongresovými volbami úplně neztratil tvář. Nějaký další viditelný neúspěch po Afghánistánu by mohl být politicky smrtící.

Jenže pokud válka směřuje k nějaké patové situaci, třeba v podobě gigantického "polozamrzlého" konfliktu, nese to i pro Západ nemalé riziko. Jeho jednota ve vztahu k Ukrajině a Rusku se může drolit ještě víc. Známý politolog Ivan Krastev popsal situaci zajímavě. Západ je podle něj rozdělen na dva tábory - tábor míru a tábor spravedlnosti. Do tábora míru zařazuje Německo, které vyzývá k zastavení palby, Itálii s jejím čtyřbodovým plánem urovnání konfliktu a Francii hovořící o budoucí mírové dohodě bez "ponížení" pro Rusko.

Tábor spravedlnosti, kam patří Británie, Polsko a pobaltské země si myslí, že Rusko musí za svoji agresi draze zaplatit. USA nejsou až tak radikální, ale jejich primární cíl je jasný: strategické oslabení Ruska. Nedá se přitom vyloučit prohloubení rozdílných postojů, jak se k válce postavit na pozadí očekávaných ekonomických dopadů války a sankcí.

Nejednota by se mohla oslabit pomocí diplomacie. Henry Kissinger řekl, že vyjednávání musí začít v příštích dvou měsících "než to způsobí otřesy a napětí, které nebude snadné překonat."

Nepřekvapí proto informace CNN, že USA v posledních týdnech s evropskými spojenci - bez Ukrajiny - probírají, jak by se dalo vyjednat příměří. Nakonec asi dochází na reálpolitiku, když je hodně v sázce jednota Západu. 

Miloš Balabán, Právo