Test jednoty

Summit NATO ve Vilniusu se koná v době, kdy ruská válka proti Ukrajině definitivně přebila Macronovu "mozkovou smrt" aliance. Rusko se stalo jasným nepřítelem a ve všech pádech se skloňuje alianční jednota. V praxi je to složitější.

Klíčová věc, aspirace Ukrajiny na členství, vyvolává spory. Východní křídlo NATO chce její vstup urychlit, USA jsou proti. Prezident Biden pro CNN uvedl, že Ukrajina není na vstup připravena. Vstup by podle něj znamenal válku NATO s Ruskem.

Je tudíž třeba vytyčit racionální cestu pro Ukrajinu, aby se mohla pro vstup kvalifikovat. Mezi politickými podmínkami vstupu je i řešení korupce. Maximem summitu se tak zřejmě stane definování nějakých bezpečnostních záruk pro Kyjev.

Přehlížet nelze i specifické postoje některých členských zemí. Maďarsko je k válce i Ukrajině rezervované, Turecko hraje svoji samostatnou geopolitickou partii, ve které se nezřeklo spolupráce s Moskvou, a navíc blokuje vstup Švédska do NATO. Zatím nejdál šel litevský prezident Nauseda, který prohlásil, že vetuje deklaraci ze summitu NATO, pokud přijatá rozhodnutí a formulace nebudou odpovídat litevským bezpečnostním zájmům.

Nejčerstvěji štěpí alianci americký záměr dodávat Ukrajině kazetovou munici. Nesouhlasí s tím dokonce i Británie s odkazem na to, že je signatářem úmluvy zakazující její výrobu a použití. Přidaly se k tomu Španělsko a Kanada.

NATO ale musí hlavně nově definovat novou strategii v nové bezpečnostní situaci v Evropě. Posilování vojenských schopností a odstrašení zůstane prioritou. Je nutné se vedle toho zaměřit i na úzká hrdla. Jako velmi vážný problém se ukázal nedostatek munice.

Na stole může být i postoj k Číně. Američané mohou tlačit na to, aby se pro NATO stala další bezpečnostní výzvou. Garret Martin a James Goldgeier na portálu War and Rocks nicméně soudí, že dosažení jednoty ohledně indicko-pacifických bezpečnostních hrozeb se pro NATO v nadcházejících letech rýsuje jako hlavní otazník. Čína považuje "natoizaci" Indo-pacifické oblasti za nepřátelský krok.

Otevřenou otázkou je i budoucí postoj USA k Ukrajině a tím potažmo i k NATO, kvůli prezidentským volbám příští rok.

Gideon Rachman ve Financial Times napsal, že pokud vyhraje Trump je třeba brát v potaz jeho izolacionismus a nepřízeň vůči Zelenského vládě. Pokud by pak Trump přerušil pomoc Ukrajině ve stylu Afghánistánu Evropané by neměli dostatek vojenského materiálu, aby udrželi Ukrajinu funkční. Bývalý polský ministr zahraničí Sikorski v CNN řekl, že pokud by byl Trump nyní prezidentem letěl by do Moskvy, nikoliv do Kyjeva.

Nynější summit na řadu důležitých otázek tedy odpovědět nemůže a zcela sladit různé zájmy také ne. 

Miloš Balabán, Právo