Těžká dilemata a diplomatické manévry

01.03.2023

Fareed Zakaria si ve Washington Post zahrál na ďáblova advokáta. Napsal, že rok po ruské agresi na Ukrajinu je jasné, že ani Ukrajina, ani Rusko nejsou dost silné na to, aby vyhrály válku, ani dost slabé, aby usilovaly o mír. Konflikt se dostal do patové situace.

Existuje tedy způsob, jak válku ukončit? Tady Zakaria používá kissingerovský recept: Rusko vrátí všechna území dobytá od února 2022, o Krymu by rozhodlo referendum pod mezinárodní kontrolou. Ukrajina by zároveň získala bezpečnostní záruky od NATO.

Samozřejmě, že podle Zakarii je ideálním scénářem totální ukrajinské vítězství, jenže v to lze jen doufat, pochyby o takovém výsledku jsou na místě. Pokud bude válka takhle pokračovat roky, bude stát za to se ptát: necháváme Ukrajinu zničit, abychom ji zachránili? Zakaria klade vážnou otázku a nelehká dilemata přibývají.

Evropa řeší problém, zda je schopna zvládnout zátěž spojenou s válkou. Už se objevil názor, že by měla přejít na válečnou ekonomiku. To ovšem není jednoduché. Patálie s nedostatkem munice v Evropě to dokazuje. Obnovení zásob na předválečný stav potrvá, kvůli omezeným výrobním kapacitám roky.

Zpoza oceánu se ozývají hlasy, že USA poskytly Ukrajině pomoc pro boj a Evropa teď má platit její rekonstrukci. Země Západu přitom už teď začínají váhat nad rozsahem pomoci Ukrajině, jak uvedl pro portál Politico litevský ministr zahraničí Landsbergis.

Nemusí tak překvapit, že podle Wall Street Journal německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron 8. února v Paříži vyzvali ukrajinského prezidenta Zelenského, aby s Moskvou začal jednat. A uváděli mu jako příklad své země, které patřily k úhlavním nepřátelům a po druhé světové válce uzavřely mír. Ten současný by byl ve stylu něco za něco: Ukrajina získá moderní zbraně a vazby na NATO, nikoliv členství. Za to zahájí jednání s Ruskem

Čína pak přišla se svým dvanáctibodovým mírovým plánem. Zahrnuje mj. respektování suverenity, zajištění bezpečnosti jaderných elektráren, ukončení jednostranných sankcí. "Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog," míní čínská diplomacie.

Ukrajina i Západ ho odmítly. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Sullivan prohlásil, že "mohl skončit už u prvního bodu, kterým je respektování suverenity všech národů" s tím, že Rusko nikdo nenapadl.

Zelenskyj přesto manévruje. Uvedl, že by Ukrajina měla i přes neshody s Čínou na mírovém plánu spolupracovat. "Jsou tam určité společné body a další myšlenky na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco", řekl. Má v plánu setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Mezitím z Paříže přišla zpráva, že Macron počátkem dubna navštíví Čínu, aby tam probral řešení války na Ukrajině. "Skutečnost, že se Čína zapojuje do mírového úsilí, je dobrá věc", prohlásil.

Možná, se diplomatické ledy pomalu prolamují. Za rok války se však nakupilo tolik animozit a protichůdných zájmů, že jejich překonání se zdá skoro nemožné.

Miloš Balabán, Právo