Těžká ukrajinská dilemata

Prezident Petr Pavel v interview deníku The Guardian uvedl, že při návštěvě Kyjeva varoval ukrajinské vedení před pohromou, kterou by mohla způsobit uspěchaná protiofenzíva proti ruským jednotkám.

Upozornil prezidenta Zelenského a premiéra Šmyhala, že Ukrajina nedisponuje momentem překvapení, který jí v minulosti pomohl k úspěšným protiútokům ve východní části Charkova a v Chersonské oblasti a že bude pro ni nesmírně škodlivé, pokud tato protiofenzíva selže, protože další šanci už nedostane, minimálně ne letos. Slova bývalého náčelníka generálního štábu a předsedy vojenského výboru NATO mají jistě váhu.

Na Pavla navázal ukrajinský ministr obrany Reznikov, který prohlásil, že očekávání od ukrajinské protiofenzívy jsou ve světě přeceňována, přičemž většina lidí čeká na něco velkého, což může vést k emocionálnímu zklamání.

Jaká tedy je situace na frontě a jaké jsou ukrajinské možnosti? Fronta je dlouhá 1300 kilometrů s posílenou ruskou obranou. Reznikov uvedl, že na ukrajinském směru mají Rusové

asi půl milionu vojáků, přičemž nejméně 300 tisíc je na ukrajinském území. Je to více než dvojnásobek proti první etapě války.

Cíle ukrajinského průlomu jsou přitom velmi ambiciózní: prolomit pozemní most mezi pevninským Ruskem a Krymem, přerušit ruské zásobovací linky v Záporoží, získat kontrolu nad největší evropskou jadernou elektrárnou v Enerhodaru a vodní elektrárnou v Kachovce a obsadit město Melitopol. Jde i obnovení kontroly nad částí Luhanské oblasti s Bachmutem.

K prolomení obrany je nutná velká převaha sil, minimálně v poměru 3:1. Disponuje jimi ukrajinská armáda? Prezident Pavel uvedl, že je náročné sestavit vojenské uskupení a vyřešit zásobování municí, které se zjevně nedostává.

Prozradil také, že se Ukrajinci snaží sestavit devět brigád, přičemž Zelenskyj požádal, zda by Česko a Slovensko mohly pokrýt výzbroj pro dvě brigády – jedná se zhruba o 70 tanků a 200 obrněných transportérů. Uniklé dokumenty Pentagonu zároveň poukazují na nedostatky v armádním výcviku.

Britský generál Barrons, bývalý velitel Velitelství společných sil se obává, že vyčerpaná protivzdušná obrana bude čelit v případě protiofenzívy palbě ruských raket. Dodaný systém protiraketové obrany Patriot k plné obraně nestačí a dodávky letounů F-16 Američané odmítají.

Ukrajinci a Západ tedy musí řešit klíčovou otázku jaký výsledek války může být uspokojivý. Je to znovuobsazení jakéhokoliv ukrajinského území, jak řekl Zelenskyj, aby se Ukrajina mohla vykázat s nějakým výsledkem na červencovém summitu NATO ve Vilniusu? Pro Ukrajinu je to důležité, protože na tom může záviset míra další vojenské a ekonomické pomoci Západu.

Ukrajina má podle všeho na výběr: uspěchanou protiofenzívu s rizikem jejího selhání, před čímž varuje prezident Pavel nebo kontrolu zamrzlého konfliktu na stávajících liniích. Nebo je zde ještě třetí možnost - diplomatická jednání za zprostředkování Číny, která by měla začít do konce roku, jak odhadl v americké televizní stanici CBS Henry Kissinger?

Miloš Balabán, Právo