Tragédie v Rakousku: nemoc nekončí u školních bran

Rakousko zasáhla v úterý podobná tragédie, kterou si prožilo Česko před půldruhým rokem střelbou masového vraha na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jednadvacetiletý mladík zastřelil na místním gymnáziu ve Štýrském Hradci deset lidí, devět z nich byli studenti ve věku od 15 do 17 let, poslední obětí byla učitelka. Pachatel spáchal po činu sebevraždu.

Rakouský kancléř Christian Stocker označil událost za národní tragédii a vyhlásil třídenní státní smutek.

Ve stejný den čtrnáctiletý žák před školou ve francouzském městě Nogent zabil školní vychovatelku. Při kontrole batohů vytáhl nůž a pobodal ji. Žena na následky zranění zemřela. K podobné tragédii došlo nedávno i na Slovensku

Nesmyslné vraždění ve školách se začíná po Evropě nebezpečně množit. Dávno neplatí, že se takové tragédie odehrávají hlavně ve Spojených státech, kde jsou snadno dostupné zbraně.

Lze se ptát co je spouštěčem takovýchto činů, které proměňují teenagera nebo mladého studenta v nemilosrdného vraha. Neodhalené psychické problémy? Neschopnost je včas podchycovat a řešit? Jsou to narůstající sociální propasti ve společnosti plodící více společenské frustrace a nenávisti? Jedná se o odraz rostoucí politické polarizace? Nepřispívají k větší agresivitě sociální sítě?

O tom je zřejmě přesvědčen francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém projevu po vraždě v Nogentu uvedl, že chce prosadit zákaz sociálních sítí dětem mladších 15 let - Francie má k tomu přistoupit i sama, pokud se na něm neshodnou další státy Evropské unie. Před časem Macron dokonce prohlásil, že musíme v Evropě získat zpět kontrolu nad životy našich dětí. Zatím francouzská vláda zakázala prodej všech nožů nezletilým.

Někteří bezpečnostní experti upozorňují i na to, že v souvislosti s terorismem, extremismem, nezvládnutou migrací, politickou nejistotou i pandemií covidu-19 se ve společnostech zvýšila touha vlastnit zbraň. Dokládá to i Rakousko: počet držitelů povolených zbraní se během posledních deseti let zvýšil z 200 tisíc na 270 tisíc. Rakouské předpisy pro držení zbraní jsou přitom poměrně laxní - stačí psychologický posudek a seznámení se zbraní. Takže teď asi Rakušany čeká, podobně jako u nás, přehodnocení takového přístupu. Více zbraní ale těžko znamená více bezpečnosti.

A bohužel se ukazuje, že školy už nejsou nedotknutelným "bezpečným přístavem." Rakouský list Kleine Zeitung v reakci na tragédii ve Štýrském Hradci jen odevzdaně konstatuje, že společnost je nemocná a nemoc už nekončí u školních bran.

Pak se ale nedivme, že se u nich můžeme postupem času setkávat s většími restrikcemi: zvýšenou kontrolou školních tašek, detektory kovů nebo kamerami.

Ani to ale nemusí v nemocné společnosti úplně zabránit dalším tragédiím podobným té ve Štýrském Hradci.   

Miloš Balabán, Právo