Trump Evropu v Davosu neuklidnil
Rok po své inauguraci se americký prezident Donald Trump vydal do Davosu na Světové ekonomické fórum, tradiční konkláve globálních politických a ekonomických elit.
Dorazil sem na pozadí nebývalé roztržky mezi Spojenými státy a Evropou primárně vyvolané prezidentovou snahou rozšířit za každou cenu americké území o Grónsko.
Na nesouhlas Evropy s touto americkou snahou Trump odpověděl dalším kolem celní války, když se rozhodl uvalit další desetiprocentní clo na osm evropských zemí, které se zastaly Dánska, jež Grónsko spravuje, vyjádřením politické a symbolické vojenské podpory.
Vyvolalo to politické zemětřesení. Vznáší se otazníky nad budoucností Severoatlantické aliance, mluví se o hrozbě otevřené ekonomické války mezi oběma břehy Atlantiku, padají silná slova o evropsko-americkém rozvodu.
Trump ale zjevně do Davosu nedorazil s cílem příliš "ubrat plyn" ve své rétorice a záměrech. Naznačil to Trumpem zveřejněný obrázek vytvořený umělou inteligencí, na kterém se evropští lídři shlukli kolem stolu v Oválné pracovně a prohlíželi si mapu, která zobrazovala území Grónska, Venezuely a Kanady jako součást Spojených států…
Grónsko tak bylo středobodem Trumpova projevu, i když to prý neměl v plánu. Možná, že se evropským lídrům mohlo trochu ulevit, když od šéfa Bílého domu uslyšeli, že si největší ostrov světa nehodlá podmanit silou, což by položilo rozbušku pod existenci NATO. Naopak koupě ostrova v zájmu americké národní bezpečnosti má alianci posílit. Bude moci s takovým argumentem pracovat její generální tajemník Mark Rutte i evropští lídři, kteří chtějí stále s Trumpem dobře vycházet?
Není ale pochyb o tom, že i koupě ostrova by byla dalším kamínkem do procesu rozpadu stávajícího mezinárodního řádu.
Evropané si kromě Grónska museli v duchu tezí jeho Národní bezpečnostní strategie vyslechnout Trumpův káravý tón. Evropu sice "miluje", už jí ale kvůli neregulované masové migraci či přílišné závislosti na dovozu nepoznává. Zda tím třeba myslí stoupající dovoz zkapalněného plynu z USA nerozvedl.
Tvrdě ale zkritizoval evropskou energetickou politiku za nevyužívání jejích energetických zdrojů a na paškál si vzal i větrné elektrárny. Není to vzkaz evropským odpůrcům Green Dealu?
Trumpovo poselství Evropě opět potvrdilo, že Spojené státy se od ní politicky vzdalují kvůli razantní proměně své globální strategie v duchu hesla "Amerika na prvním místě". Otázkou je, zda bude Evropa schopna se tomu přizpůsobit po letech bezmezného spoléhání na Washington.
Dá se čekat, že další námět k přemýšlení poskytne za tři týdny Mnichovská bezpečnostní konference. Pokud tam opět dorazí viceprezident J.D. Vance, máme se v Evropě na co těšit.
Miloš Balabán, Právo