Trump hraje kvůli tlaku na Rusko sankční vabank
Jakmile se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo přitlačit Evropskou unii ke zdi patnáctiprocentními cly, následuje další pokus učinit totéž s Ruskem a jeho klíčovými obchodními partnery Čínou a Indií.
Pokud nebude do pátku 8. srpna uzavřeno s Ukrajinou příměří uvalí na ně stoprocentní clo kvůli tomu, že nakupují ruskou ropu a plyn. Buď v tom budou pokračovat a ztratí americký trh, nebo učiní opak a clům se vyhnou. Takový scénář by Rusku způsobil citelný finanční výpadek a jistě by mu to ztížilo vedení války proti Ukrajině.
Jenže stanovený šibeniční termín na uzavření příměří vyvolává otázku, zda Trump opět neblafuje. Celá řada analýz poukazuje na nereálnost a riskantnost Trumpova záměru. Uvalení sankcí může vést k prudkému nárůstu cen ropy, což by v USA zvýšilo inflaci a mohlo by to podlomit Trumpův koncept Ameriky na prvním místě.
Šéf Bílého domu pochybnosti sebevědomě popírá. Tvrdí, že Spojené státy těží dost vlastní ropy na to, aby byly schopny eliminovat cenová rizika. Spekuluje se též o nějaké domluvě se Saudskou Arábií, že může produkci ropy zvýšit.
Je ale reálné donutit Čínu a Indii k rozervání obchodních vztahů s Ruskem? Čína dala v uplynulých týdnech několikrát najevo, že Rusko pro ni zůstává strategickým partnerem a že se této pozice nehodlá vzdát. Svědčí o tom i ohlášená účast ruského prezidenta Vladimíra Putina na vojenské přehlídce v Pekingu 3. září u příležitosti 80. výročí porážky militaristického Japonska ve druhé světové válce.
Čína nyní navíc vede se Spojenými státy jednání o nové obchodní dohodě ve Stockholmu, které se týká i stanovení výše cel ve vzájemném obchodě.
Včera bylo oznámeno další devadesátidenní obchodní příměří mezi oběma mocnostmi, aby se jednání usnadnilo. Zavedení stoprocentního cla kvůli odběru ruských surovin by tudíž nedávalo smysl.
Indie má též s Ruskem velmi dobré politické, ekonomické i bezpečnostní vztahy a indičtí politici dávali poslední dobou jasně najevo svou nelibost nad jakýmkoliv tlakem ze Západu vůči indické pozici k Rusku.
A i v případě, že by Trump svoji hrozbu naplnil, lze si představit scénář čínské odpovědi: zavedení zrcadlově stoprocentních cel na americké zboží, což nakonec USA přinutí k ústupu a zrušení sekundárních sankcí.
Kreml si proto může dovolit vydat zprávu, že vzal "vyhlášení prezidenta Trumpa na vědomí" s dovětkem, že "speciální vojenská operace" pokračuje spolu s odhodláním pokračovat "v mírovém procesu s cílem vyřešit ukrajinský konflikt a zajistit v průběhu jeho urovnání zájmy Ruska".
Pokud ovšem nemá Trump v rukávu nějaké eso v podobě utajených diplomatických jednání o ukončení konfliktu, které 8. srpna vytasí na stůl s tím, že sankční hra jen od nich odváděla pozornost. To se ale jeví jako nepravděpodobné.
Miloš Balabán, Právo