Trump mate Evropu protichůdnými výroky
Jaká je skutečná strategie Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Rusku? Odpovědět na tuto otázku je složité, pokud vycházíme z řady protichůdných prezidentových vyjádření i kroků jeho administrativy, které často zaskočí i americké spojence.
Tak jako v případě Trumpova hodnocení vpádu ruských dronů na polské území. Podle něj se tak mohlo stát omylem, i když s dodatkem, že je s tím nespokojený. Nejen Polákům se takové hodnocení nezamlouvalo.
Když ale 10. září ruské drony přelétávaly západní běloruskou hranici směrem na Polsko, do běloruského hlavního města Minsku právě přilétala americká delegace, aby se dohodla s prezidentem Alexandrem Lukašenkem o zrušení sankcí proti letecké společnosti Belavia výměnou za masivní propuštění politických vězňů. Má se také obnovit činnost americké ambasády v Minsku.
Tímto jednáním vyvrcholil několik měsíců probíhající americko-běloruský dialog. Došlo i na telefonát mezi Trumpem a Lukašenkem. S ohledem na provázanost Minsku a Moskvy nelze předpokládat, že by Kreml o těchto posunech nebyl informován. Vždyť se jedná o první pootevření sankčního sevření, kterým se Rusové mohou dostat k náhradním dílům pro své americké Boeingy.
Počátkem minulého týdne pak uvedl americký viceprezident J. D. Vance v interview pro televizní stanici One America News, že Trump považuje ekonomickou izolaci Ruska za nesmyslnou: "Prezident byl velmi upřímný jak vůči Evropanům, tak vůči Rusům v tom, že nevidí žádný důvod, proč bychom měli Rusko ekonomicky izolovat."
Evropané nicméně v posledních týdnech domlouvali s Trumpovou administrativou, jak ekonomicky zatlačit na Putina, aby ho přinutili k mírovým jednáním.
Brusel dokonce usoudil, že má Trumpa na své straně kvůli jeho deklarované frustraci z neochoty Putina posunout se v jednání o míru.
Jenže šéf Bílého domu řekl v sobotu, že je připraven Rusy přitlačit ke zdi, pokud od nich členské státy NATO přestanou kupovat ropu. To se ale těžko stane v případě Turecka, Maďarska nebo Slovenska. A Trumpův požadavek, aby Evropané zavedli stoprocentní clo na Čínu a Indii za jejich odběr ruské ropy, je nesplnitelný. Rovná se ekonomické sebevraždě: s Indií je Unie blízko uzavření velké obchodní dohody a na Číně je silně ekonomicky závislá. Trump to nemůže nevědět.
Kladení nesplnitelných podmínek tak může být nástrojem, jak nakonec postavit Evropu před nějakou dohodu Trumpa s Putinem, která se jí ani Kyjevu nebude zamlouvat.
K tomu lze dodat postřeh Fareeda Zakarii v listu The Washington Post: "Trump ani nikdo v jeho administrativě se nechová tak, jako by zajištění svobodné a nezávislé Ukrajiny samo o sobě bylo klíčovým cílem".
Trump hraje svoji geopolitickou hru a Evropané mohou jen přihlížet.
Miloš Balabán, Právo