Trump na Blízkém východě riskuje
Blízkovýchodní drama se dostává do dalšího dějství. Americký prezident Donald Trump dal zelenou k americkému leteckému útoku na klíčová íránská jaderná zařízení. Fordo, Natanz a Isfahán. Podle Trumpa měly být zcela zničeny. Íránci útoky potvrdili, zda jsou ale škody takového rozsahu, aby zcela paralyzovaly íránský jaderný program není úplně jasné.
Írán uvedl, že podzemní komplex Fordo byl prý zničen nepatrně.
Čtrnáctidenní lhůta daná Trumpem k tomu, aby Teherán odstoupil od svého jaderného programu nebyla myšlena vážně. Jeho taktika, že se ho "musí bezpodmínečně vzdát", ale stejně nedávala pro diplomacii moc šancí.
Podobně jako nesouhlas Íránců s takovým nátlakem. Ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Írán je připraven na dohodu, jejímž cílem je zajistit, aby neusiloval o jaderné zbraně, nepřijme ovšem žádnou dohodu, která ho zbavuje "jaderných práv", včetně práva obohacovat uran, byť i na nízkých úrovních, který lze použít pro civilní účely. A Teherán navíc vzkázal, že jednání neobnoví, pokud na něj Izrael útočí.
V pátek se v Ženevě setkali s Arakčím ministři zahraničí Německa, Francie a Británie a šéfka evropské diplomacie Kallasová. Řekli mu, že Evropa chce nadále o íránském jaderném programu jednat, a rovněž ho vyzvali, aby Teherán pokračoval v rozhovorech i se Spojenými státy. Trump v reakci na jednání fakticky vzkázal ať se do toho Evropa neplete.
Trumpovo rozhodnutí o útoku mohlo být motivováno tím, jak si v íránské kauze počínal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Íránskou operaci zahájil tak trochu Američanům navzdory, postavil je před hotovou věc. Ti byli nuceni na události spíše jen reagovat, nikoliv je formovat či ovlivňovat. Rozhodnutím o útoku může Trump signalizovat, že teď přebírá strategickou iniciativu on.
Nemýlí se? Nemá ho teď Netanjahu přesně tam, kde ho chtěl mít – tedy s Američany přímo zaangažovanými v další potenciální blízkovýchodní válce?
A i když Trump naznačoval, že útok byl jednorázovou a úspěšnou akcí, vůbec se nedá vyloučit, že spustí válečnou eskalaci. Klíčovou otázkou pro příští hodiny a dny bude, jak Írán na útok zareaguje.
Krajní scénáře počítají s dalšími útoky na Izrael, americké vojenské základny na Blízkém východě nebo uzavřením Hormuzského průlivu. Někteří experti upozorňují, že pokud íránská jaderná zařízení nebyla fatálně narušena, může Írán urychlit výrobu jaderných zbraní. A lze jen těžko očekávat, že americké údery donutí Íránce k větším ústupkům u jednacího stolu.
Trump se chlubil tím, že během svého prvního prezidentství nezačal žádné nové války, a kritizoval své předchůdce za zatahování USA do zahraničních konfliktů. Teď postupuje stejně. Kam se nynější konflikt bude dál ubírat, už není zcela v jeho moci.
Miloš Balabán, Právo