Trump přitvrdil, ale jen napůl

Americký prezident Donald Trump měl v pondělí ohlásit přitvrzení americké politiky vůči Rusku za jeho neochotu pokračovat v mírovém procesu na Ukrajině a zintenzivnění útoků proti ní. Trump prý pochopil, že ho ruský prezident Vladimir Putin klame a že se s Rusy dá jednat pouze z pozice síly.

Přitvrzení se nicméně nekoná. Trump oznámil stoprocentní clo proti Rusku a jeho obchodním partnerům s odkladem o padesát dní, aby bylo možné uzavřít dohodu o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. To je ale mnohem mírnější krok, než o jakých se v posledních dnech mluvilo: konfiskaci zmrazených ruských aktiv na Západě nebo zavedení cla ve výši 500 procent pro země, které odebírají ruské suroviny a další zboží. To navrhl před časem senátor Lindsey Graham – experti ovšem upozorňovali, že by tím došlo k faktickému torpédování mezinárodního obchodu, neboť se to týká hlavně Číny a Indie.

Trump sice dal zelenou dodávkám systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, panují ale kolem toho nejasnosti. Formálně budou dodány Evropě, která je zaplatí. Má jich být sedmnáct, jenže podle Trumpa nebudou všechny použity na bojišti. Není jasné, kolik jich dostane Kyjev. Tři mají dodat Německo a Nizozemsko. Německý systém přitom podle ministra obrany Borise Pistoriuse dorazí na Ukrajinu až za několik měsíců.

Trump podle listu The Washington Post zvažoval, že Ukrajině dodá střely dlouhého doletu Tomahawk, které mohou zasáhnout Moskvu i Petrohrad. Taktika "eskalací k deeskalaci" by ovšem by la hodně riskantním ta hem s nepředvídatelnými dopady i pro USA a Evropu.
Klíčovou otázkou teď ale je, kam válka za padesát dní dospěje. Vojenští experti varují, že kvůli špatnému stavu ukrajinské armády se může zhroutit fronta a zrychlit ruský postup. Poslankyně ukrajinského parlamentu Mariana Bezuhlaová dokonce prohlásila, že "Trump dal Putinovi dalších padesát dní na to, aby se zmocnil Ukrajiny".

V potaz je nutné brát i negativní trendy v ukrajinské a transatlantické politice. Týdeník The Economist došel k závěru, že politické čistky a vnitřní rozpory mohou být pro zemi mnohem horší než cokoli, čeho mohou Rusové dosáhnout silou. O tom, že se v Kyjevě vede tvrdý souboj o moc, svědčí demise předsedy vlády Denyse Šmyhala, kterého nahradí vicepremiérka Julie Svyrydenková. Hodnotí se to jako posílení moci šedé eminence ukrajinské politiky, šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, ze kterého není nadšen ani Bílý dům.
A evropský týl Ukrajiny? Ten teď musí hlavně řešit Trumpovo třicetiprocentní clo na evropskou produkci vyváženou do USA s hrozbou celní války. To může oslabit vůli Evropanů podporovat Ukrajinu, kupovat pro ni americké zbraně. Kreml má po oznámení Trumpových kroků zatím spíše důvod ke spokojenosti. 

Miloš Balabán, Právo