Trumpova těžká globální simultánka

Příměří v Gaze posílilo image Donalda Trumpa jako politika schopného dosáhnout průlomu ve zdánlivě neřešitelném konfliktu. Zda se mu podařilo dosáhnout trvalého míru se ovšem ukáže až po několika měsících, i když už on sám považuje válku za ukončenou.

Situace je zatím velmi křehká: Hamás zatím nebyl odzbrojen a Izrael může vrátit svoje jednotky do Gazy stejně rychle, jako je odtud stáhl. Euforie v Izraeli i v Gaze z konce válčení je ale patrná, návrat izraelských rukojmích ze zajetí Hamásu byl velmi emotivní.

Trump v izraelském Knesetu zároveň ohlásil, že se chce po Gaze soustředit na ukončení války na Ukrajině. Vyzdvihl roli Stevea Witkoffa, kterého označil za "skvělého vyjednavače" s Kremlem bez kterého "by svět mohl čekat třetí světovou válku". Při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě prý diskutoval "mnoho zajímavých věcí".

Trump nicméně rychle střídá vstřícnost k Rusku, což ukázal hlavně summitem na Aljašce s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, s pozicí jestřába. Teď napíná Ukrajince, zda dá zelenou dodávkám amerických raket dlouhého doletu Tomahawk na Ukrajinu. Verdikt se možná dozví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od Trumpa v pátek ve Washingtonu.

Jenže ten už ohlašuje řadu mezikroků. Nejprve chce pohovořit s tomahawky v ruce s Putinem a požadovat po něm, aby válku na Ukrajině zastavil. Přitom si nepřeje, aby dodávky raket znamenaly novou válečnou eskalaci. Do Kyjeva pak vzkázal, že Washington mu nebude schopen výrazně zvýšit dodávky zbraní, protože samotné USA jich mají nedostatek.

Potvrzuje to americký vojenský expert Mark Cansian, který uvedl, že ze dvou set tomahawků zakoupených v roce 2022 jich Američané už použili 120, Ukrajinci tudíž mohou dostat jen pár kusů, což situaci na bojišti těžko ovlivní.

A do toho přichází zpráva, že omezení vývozu kovů vzácných zemin z Číny do USA, které vedlo k uvalení stoprocentních amerických cel na čínské zboží od 1.listopadu, by mohlo zkomplikovat právě výrobu tomahawků i stíhaček F-35.

Z Washingtonu teď vychází rozporuplné signály. Trump ohlásil, že USA mohou zastavit v řadě odvětví obchod s Čínou. Americký akciový trh okamžitě reagoval poklesem o 450 miliard dolarů. Předtím ale ministr obchodu Scott Bessent mluvil o komunikaci s Číňany, která "podstatně snížila napětí" a čeká se, že dojde ke "konstruktivní" schůzce prezidenta s čínským lídrem Si Ťin-pchingem koncem října v Jižní Koreji.

Sloupkař listu The Financial Times Edward Luce k tomu napsal, že "schopnost Číny poškodit americkou ekonomiku je v současné době silnější než naopak" s tím, že Trump nakonec ustoupí.

Trump tak hraje těžkou globální simultánku s řadou aktérů v situaci, kdy USA už nehrají ve světě úplně první housle. 

Miloš Balabán, Právo