Trumpovy celní manévry udržují svět dál v nejistotě

Počátkem dubna ohromil americký prezident Donald Trump svět oznámením rozsáhlých nových dovozních cel. Jejich zavedení ale následně odložil o 90 dní s cílem vyjednat nové obchodní dohody příznivější pro Spojené státy. Výsledek je rozpačitý: uzavřených obchodních dohod není zatím víc než tucet.

Přesto od prvního srpna platí Trumpův exekutivní příkaz, jenž zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 40 procent na dovoz z desítek zemí světa, s nimiž Spojené státy mají různě vysoké obchodní deficity.

USA mají nyní nejvyšší cla ze všech velkých světových ekonomik. Podle Yale Budget Lab dosahuje průměrně 18,3 procenta, což je nejvíce od roku 1934. Bílý dům si od nového celního režimu slibuje větší příjmy, snížení obchodního deficitu oživení domácí výroby i stovky miliard dolarů zahraničních investic a nákupů.

Mnozí ekonomičtí experti v této souvislosti varují před přílišným optimismem. Rozsah přenesení mnoha výrob mimo Spojené státy byl v minulých desetiletích tak rozsáhlý, že se to jen těžko zvrátí. Existují i obavy, jestli nová celní politika naopak v USA nepřinese růst cen a pokles poptávky.

Trump přitom rozhodně nešetří ani americké spojence. Evropa si sice s ulehčením vydechla, že jí postihlo "jen" patnáctiprocentní clo, nicméně musí za to platit čtyřikrát: dodatečnými výdaji na obranu ve výši stovek miliard dolarů, platbou za zbraně pro Ukrajinu, "povinnými" nákupy ropy a plynu za 750 miliard dolarů a slibem investovat do americké ekonomiky 600 miliard dolarů. Už se nicméně ozývají hlasy, že je to nereálné…

Ke zdi bylo přitlačeny Japonsko a Jižní Korea, které nakonec také uhrály clo ve výší 15 procent, ale "odpustky" USA je také přijdou na stovky miliard dolarů.

Cla se stávají i nástrojem politického nátlaku. Kanaďanům Trump vzkázal, že uzavření obchodní dohody může zkomplikovat uznání palestinské státnosti. Padesátiprocentní clo na Brazílii bylo podle Trumpa vyvoláno i stíháním jeho spojence, bývalého konzervativního prezidenta Jaira Bolsonara. Kdo další se ocitne na Trumpově mušce?

S Čínou ovšem USA o obchodní dohodě dále vyjednávají, čínská hrozba přerušení dodávek kovů vzácných zemin zjevně zafungovala. Může se teď naplnit Trumpova hrozba, že uvalí na Čínu, a také Indii", stoprocentní clo za to, že odebírají ruskou ropu, což spolufinancuje válku proti Ukrajině? Obavy z rozkolísání globální ekonomiky tak zůstávají, i když zatím nedošlo na katastrofický scénář celosvětové obchodní války.

Fareed Zakaria v The Washington Post ale upozorňuje, že vstupujeme do nové éry, kdy USA "vytvořily ekosystém, v němž byly liberální demokracie ekonomicky a geopoliticky vzájemně závislé a propojené. Nyní se Amerika, síla, která vytvořila tento mírový a prosperující svět, ubírá opačným směrem."

Miloš Balabán, Právo