Trumpův projev v OSN vyvolal rozpaky

Americký prezident Donald Trump včera vystoupil s projevem před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Byl očekáván s napětím, zvlášť poté co jeho tisková mluvčí oznámila, že bude "propagovat obnovu americké síly po celém světě". Samotný projev ovšem spíš vyvolal rozpaky.

Šéf Bílého domu tvrdil, že USA jsou ve svém zlatém věku díky "historickým obchodním dohodám", které následovaly po zavedení rozsáhlých globálních cel. Způsob jejich prosazování má ale málo co společného s duchem multilateralismu, který se OSN snaží prosazovat. Stačí vzpomenout nátlakovou politiku na Kanadu, která byla vyzvána, aby se stala 51. americkým státem.

Opět zazněl evergreen o Trumpově schopnosti ukončit sedm válek od nástupu do Bílého domu s kritickou poznámkou o neschopnosti OSN. Není to nicméně úplně přesné, což se třeba týká i údajně významné zprostředkovatelské role Trumpa při uhašení další eskalace napětí v květnu mezi Indií a Pákistánem. Indický premiér Nárendra Módí Trumpovu roli odmítl…

Světlo na konci tunelu není vidět ani u dvou největších současných konfliktů - na Ukrajině a v Gaze - v jejichž urovnání chce Trump hrát rozhodující roli.

Jenže pozice Trumpa ke způsobu řešení konfliktů se často mění. Analýza listu The Washington Post ukázala, že Trump změnil své veřejné postoje k válce na Ukrajině už 19krát. Tentokrát se obořil na Evropu za neschopnost odříznout se od ruských energetických produktů.

Další překvapení přitom vyloučena nejsou – třeba při předpokládaném dalším setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na říjnovém summitu ASEAN v Malajsii.

Podobně rozpačitá je i politika Trumpa ohledně války v Gaze. Složitý problém si zjednodušil tvrzením, že uznání palestinského státu by bylo odměnou za strašlivá zvěrstva, která spáchal Hamás. Na mysl přitom vytane Trumpův plán přebudovat Gazu v nové Azurové pobřeží, který nepočítal s jejími palestinskými obyvateli.

A dlužno dodat, že americká politika vůči Izraeli se někdy spíše ocitá ve vleku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, což Trumpovu zprostředkovatelskou roli především u arabských zemí dost limituje.

Generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi se asi muselo těžko poslouchat obvinění, že OSN vede "globalistickou migrační agendu" s tím, že tento světový orgán financuje útok na členské země.

Zni to zlověstně jako alibi k dalšímu seškrtání finanční podpory světové organizace ze strany Spojených států. Od inaugurace Trumpa už přišla o stovky milionu dolarů podpory pro mírové síly OSN, Američané opustili UNESCO, Radu OSN pro lidská práva i Světovou zdravotnickou organizaci, vycouvali i z pařížské klimatické dohody.

Amerika na prvním místě tak není i pro OSN dobrá zpráva.

Miloš Balabán, Právo