Ukrajina doplácí na nesoulad Evropy s Donaldem Trumpem

Eskalace krize v transatlantických vztazích kvůli Grónsku byla odvrácena, nejistota z dalšího vývoje vztahů mezi Evropou a Spojenými státy pod vedením Donalda Trumpa zůstává. Důvěra je narušena, mohou následovat další krize. Někteří evropští lídři se nechali slyšet, že NATO jimi bude procházet každých šest měsíců, dokud bude Trump prezidentem.

Na světovém ekonomickém fóru v Davosu nalil Západu čistého vína kanadský premiér Mark Carney. Dění kolem Grónska podle něj ukazuje "roztržku ve světovém řádu, konec příjemné fikce a začátek drsné reality, kde geopolitika… Není podrobena žádným limitům, žádným omezením… Zdá se, že si každý den připomínáme, že žijeme v době soupeření velmocí, že řád založený na pravidlech slábne, že silní si mohou dělat co chtějí, a slabí to musí strpět."

Dopadá to i na Ukrajinu. V Trumpově velmocenské hře se ocitá mimo americký hlavní zájem a Evropa, její klíčový podporovatel, musí hlavně řešit, jak se vyrovnat s tím, že pro Washington už představuje spíš protivníka než spojence. Vždyť kvůli Grónsku visel na vlásku i osud NATO. Ukrajina přitom o členství v něm dlouhodobě usiluje. Frustrovaný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc v Davosu zkritizoval Evropu za nedostatečnou pomoc Kyjevu.

Ta už možná naráží na strop svých možností a není schopna plně kompenzovat výpadek americké pomoci. Kyjev tvrdí, že potřebuje na udržení státu a armády v chodu ročně přes 100 miliard eur. Jenže Evropská rada schválila na sklonku minulého roku pomoc půjčku ve výši 90 miliard eur na příští dva roky, ročně je to tedy 45 miliard eur.

Ukrajina zároveň čelí "energetickému Armageddonu". Kvůli ruským útokům přišla až o dvě třetiny energetické výrobní kapacity, elektřina jde maximálně tři až čtyři hodiny denně. Z Kyjeva už uprchlo 600 tisíc lidí a podle jeho starosty Vitalije Klička hrozí humanitární katastrofa a další migrační krize do Evropy. Ozývají se hlasy, že země potřebuje energetické příměří.

Toho se ale nedosáhne bez mírové dohody, o níž v pátek a v sobotu jednali zástupci USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí. Dlužno dodat, že bez Evropy.

Jednání, i když prý konstruktivní, k nějaké finální dohodě nedospělo. Nejvíce sporným bodem zůstává ruský požadavek, aby se Ukrajina stáhla z dvaceti procent Donbasu, který Rusové nedobyli, k čemuž má být nakloněn i Trump. Pozitivem snad je, že jednání mají 1. února pokračovat.

Zároveň je patrné, že zintenzivnění ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu má za cíl zlomit odpor Ukrajiny v závěrečné fázi jednání. Jenže USA ani Evropa kvůli tomu do ostřejšího konfliktu s Ruskem nepůjdou.

Ukrajina ale hlavně doplácí na krizi v evropsko-amerických vztazích a vyústění války i kvůli ní nemusí být pro Ukrajinu příznivé.

Miloš Balabán, Právo