Ukrajina má největší podporu v Polsku a Švédsku

Lednový průzkum STEM prokázal, že se u české veřejnosti projevuje únava z vleklého konfliktu na Ukrajině. I přesto, že Rusko před dvěma lety Ukrajinu přepadlo 69 procent Čechů si přeje konflikt rychle ukončit, a to i za cenu ztráty některých území ve prospěch Ruska. Možná to není překvapivé zjištění, když se podíváme za naše humna

Průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy vedený renomovanými evropskými experty Ivanem Krastevem a Markem Leonardem o vztahu Evropanů k válce na Ukrajině ve 12 evropských zemích (v Německu, Francii, Polsku, Španělsku, Nizozemí, Švédsku a dalších) také ukázal zajímavá čísla. Největší podporu má Ukrajina v Polsku a Švédsku, nicméně celkově jen 10 procent Evropanů věří v ukrajinské vítězství, 20 procent si myslí, že vyhraje Rusko a 37 procent preferuje jednání vedoucí ke kompromisu.

Data ukazují i paradox. Poláci Ukrajinu čelící Rusku výrazně podporují, na druhé straně považují ukrajinské uprchlíky za hrozbu, nikoliv příležitost. Nyní se nová polská vláda ocitá mezi mlýnskými kameny, kdy musí řešit rozsáhlé protesty polských zemědělců proti dovozu levnějšího ukrajinského obilí, kvůli nikoliv úplně promyšlené liberalizaci obchodu s Ukrajinou a zároveň zajistit, aby bez problémů pokračovala její silná vojenská a humanitární podpora.

Přemýšlet musí i německý kancléř Olaf Scholz, který je evropským lídrem v prosazování vojenské pomoci Ukrajině. Díky němu činí objem poskytnuté a plánované německé pomoci Kyjevu 28 miliard eur. Mnichovský bezpečnostní index vydaný na Mnichovské bezpečnostní konferenci ale ukázal, že podle průzkumů německého veřejného mínění je Rusko až na sedmém místě z hlediska vnímání hrozeb, akutněji je vnímána hrozba migrace a radikálního islámu. Ministr obrany Boris Pistorius ovšem ohlašuje, že Německo potřebuje vydávat na obranu 3,5 procenta HDP místo současných 1,4 procenta. Vyžádalo by si to zhruba osmdesát miliard eur. Bude na to Německo mít, když ho letos čeká nulový ekonomický růst?

Evropští politici to mají složité. Musí obhájit další pokračování pomoci v řádu desítek miliard eur v době ekonomických problémů doma, což ukázaly i protesty zemědělců napříč Evropou, jež ovšem jsou jen vrškem ledovce. A zároveň se musí připravovat i na možný výpadek americké pomoci.

Mohou též tušit, že zvrat ve válce nemusí přinést ani zvýšené dodávky zbraní a munice. Mohla by ho přinést diplomacie? Zatím si to lze představit jen velmi těžko, i když podle zmíněného průzkumu Evropané preferují jednání vedoucí ke kompromisu. Na to, jak by měl vypadat, ale průzkum odpověď nedal. Navíc je těžké o něm mluvit bez Ukrajinců. Jisté je, že vstup do třetího roku války není vůbec jednoduchý. 

Miloš Balabán, Právo