Ukrajina se snaží mobilizovat své muže žijící v Evropě

Rozhovor s ukrajinským vojákem Olehem ve čtvrtečním Právu dokládá v jak složité situaci se nyní nachází ukrajinská armáda již přes dva roky čelící ruské agresi. Oleh bojující v první linii uvedl, že zde nedocházelo k žádné rotaci, vojáci byli bez podpory a jídla.

Potvrzuje to špatné zprávy, které z Ukrajiny přichází. Úzkým hrdlem teď nejsou na frontě západní zbraně, nýbrž lidé, kteří je umí použít a mohou s nimi bojovat. A velitelé musí řešit dilema, zda obětovat muže nebo území před útočícími ruskými jednotkami.

Německý deník Bild citoval poslance Bundestagu Rodericha Kiesewettera, experta na obranu CDU a bývalého generála Bundeswehru, podle něhož byli zabiti nebo zraněni nejlépe vycvičení vojáci na Ukrajině a ti, kteří jsou stále aktivní, jsou nasazeni bez přestávky už dva roky. Vyčerpání se podle něj stává faktorem této války, přičemž Ukrajině chybí předvídatelná náborová strategie do armády.

Požadavek bývalého velitele armády generála Valerije Zalužného, aby země mobilizovala už minulý rok až 500 tisíc mužů tak měl racionální jádro. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nad ním váhal, zjevně se obával negativní reakce veřejnosti.

Jaká je ovšem situace nyní? V aktivní vojenské službě je pouze 15 procent mužské populace, odpor vůči odvodům do armády je velký a dále roste. Mnoho mladých ukrajinských mužů opustilo zemi, aby se odvodům vyhnuli, další se před odvody skrývají doma. Došlo sice ke schválení nového mobilizačního zákona, který schválil snížení věku pro odvod do armády z 27 na 25 let, jeho efekt je přesto sporný.

Vláda se snaží cílit i na muže, kteří se nyní nachází v Evropě, kteří by mohli bojovat – odhadem se jich až 650 tisíc. Proto bylo přijato opatření, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby. Úřadům to má zjednodušit povolávání do armády. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba k tomu uvedl, že Ukrajina je ve válce a pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinnosti vůči vlasti.

Lze si nicméně představit, že lidé, kteří utekli před válkou a už se existenčně zabydlují v evropských zemích půjdou dobrovolně bojovat? Zajištění jejich povinného návratu z členských zemí EU je v rozporu s právem, navíc by to mohlo způsobit vážné konflikty s dopady na vnitřní bezpečnost.

Ocitáme se tak v začarovaném kruhu i když si riziko nedostatku vojáků asi uvědomuje francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru pro list The Economist opět připustil možnost vyslat západní pozemní jednotky na Ukrajinu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev požádal o pomoc. Není to, ale spíše odraz absence jasné strategie Západu, jak má na Ukrajině dále postupovat?

Miloš Balabán, Právo