Ukrajinská cesta do Evropy potrvá dlouho

04.05.2023

Prezident Pavel navštívil minulý týden Ukrajinu a při jednání v Kyjevě prohlásil, že Ukrajina si zaslouží být plnohodnotným členem rodiny demokratických zemí se vším všudy. "Budu prosazovat, aby přístupové rozhovory s EU začaly do konce roku. Členství Ukrajiny v EU a v NATO pro nás není otázkou jestli, ale kdy", řekl prezidentu Zelenskému.

Tato pozice souzní s vyjádřeními předsedkyně Evropské komise Leyenové i dalších evropských státníků, kteří za poslední rok navštívili Kyjev. Zelenskyj to slyšel i při své únorové návštěvě Bruselu. Ukrajina také dostala po zahájení ruské invaze rozhodnutím Evropské komise bezcelní přístup na evropský trh, což je velké solidární gesto, které doplnilo už existující obchodní dohody.

Na druhé straně je jasné, že integrační proces může být dlouhý a komplikovaný s řadou překážek. Ukazuje to i kauza s ukrajinským obilím na východoevropském trhu. Ačkoliv bylo určené k tranzitu přes východoevropské členské země EU do Afriky a na Blízký východ, zůstalo kvůli zablokovaným černomořským přístavům "na cestě". Zahltilo sklady a způsobilo některým zemědělcům třeba v Polsku kolaps – cena obilí dramaticky klesla.

Pokud se prodloužení platnosti o bezcelním dovozu ukrajinského zboží do EU v červnu ještě nedávno jevilo jako samozřejmost, teď mohou nastat potíže.

A zemědělství bude zjevně velkým kamenem úrazu v procesu přijímání Ukrajiny do EU. Fakta jsou jasná: Ukrajina by zaujímala pětinu veškeré zemědělské půdy v Unii. To by zcela změnilo dotační politiku, neboť většina unijního rozpočtu jde na zemědělské dotace nebo strukturální fondy směřující do chudších zemí.

V současnosti 18 z 27 členů bloku dostává z Bruselu více peněz, než mu platí – týká se to hlavně zemí střední Evropy. Tato čísla mohou dramaticky klesnout po vstupu Ukrajiny do EU. Problém lapidárně shrnul The Economist: mezi Ukrajinou a jejími sny o členství v EU stojí velký polský traktor. Nepochybně ale též skepse Francie a Nizozemí.

A jak vypadá možnost vstupu do NATO? Lze zaznamenat řadu vyhlášení západních politiků, že "Ukrajina si členství zaslouží", jenže jsou to spíše jen deklarace. Realita je taková, že těžko pozvání dostane, protože shoda uvnitř aliance je těžko dosažitelná. V pozadí jsou obavy z možného přímého zatažení do konfliktu s Ruskem.

Richard Haass a Charles Kupchan ve Foreign Affairs navrhují mezikrok – uzavření bezpečnostního paktu s USA, který může být analogií americko-izraelských vojenských vztahů, tj. velmi úzké vojenské spolupráce v oblasti dodávek zbraní, vojenského výcviku a výměně zpravodajských informací.

Dokud válka s Ruskem neskončí jsou všechny ukrajinské integrační plány jen hypotetické. Je třeba si to přiznat a nevyvolávat falešné naděje. Není to poctivé hlavně vůči Ukrajincům samotným, kteří za posledních 15 let slyšeli spoustu slibů, které zůstaly na půli cesty.

Miloš Balabán, Právo