Ukrajinská kakofonie

Ukrajina je na Donbasu pod velkým ruským vojenským tlakem. Podle britského listu Independent, jenž se odvolává na zpravodajské informace, mají ruská vojska dvacetkrát více děl a čtyřicetkrát více munice než ukrajinská. Ty trpí i nemalými ztrátami. Denně je zabito až 200 vojáků, stoupá počet dezercí. Vypadá to, že vstupujeme do dalšího období války. Rusové mohou mít nakonec navrch, nebo dojde k "opotřebovávací válce" s nejasným koncem.

Západ to musí znervózňovat, protože válka ho politicky, bezpečnostně a ekonomicky zatěžuje. Francie a Německo sice Kyjevu poskytují vojenskou a humanitární pomoc, nicméně je vidět jejich politická zdrženlivost ke konfliktu. Množí se volání po jeho ukončení. Macron vysílá signály do Moskvy, že nechce, aby Rusko ztratilo tvář, Itálie předložila mírový plán, Henry Kissinger navrhl, že Ukrajina by měla zvážit postoupení území Rusku výměnou za mír. USA a Británie nicméně zatím drží tvrdou linii: Rusku neustupovat.

Vydrží to Bidenovi, když mu válka doma začíná komplikovat život před podzimními volbami do Kongresu? Američané se navíc dostali na Ukrajině do dost ošemetné situace. New York Times uvedl, že Ukrajinci před nimi zamlčují řadu informací o vývoji konfliktu.

Ředitelka zpravodajských služeb USA Avril Hainesová na slyšení v Senátu dokonce uvedla, že je těžké říct kolik dodatečné pomoci může Ukrajina přijmout. Podle ní mají USA více informací o ruské armádě než o ukrajinské. Bez informací ale nelze stanovovat nějakou relevantní strategii a je možné se dopustit i fatálních chyb. Nelze v této souvislosti stále zapomínat, že jednou stranou konfliktu je jaderná mocnost.

Bývalý americký zpravodajec Christopher Chivvis přišel v The Guardian s radikální vizí: Ukrajina by se neměla vyčerpávat bojem s Ruskem, který dále devastuje zemi, měla by jít cestou kompromisu spočívajícího ve faktickém uznání jejího rozdělení a soustředit se na rekonstrukci území, které kontroluje vláda, dokud ještě existuje ochota Západu finančně pomáhat.

Ukrajinci to ale těžko mohou jen tak přijmout, i když Rusku by takový "kissingerovský kompromis" mohl přijít vhod. Chivvis přiznává, že o takovém řešení by museli přesvědčit prezidenta Zelenského svým vlivem Američané a Evropané. Pokud by snad s tím Zelenskyj souhlasil ustál by svoji pozici?

Prodlužování konfliktu ovšem přináší riziko dalšího štěpení uvnitř EU a NATO k Ukrajině a Rusku. Na jedné straně je se svými zmíněnými přístupy Francie a Itálie spolu s opatrným Německem, na straně druhé USA, Británie, Polsko a Pobaltí prosazující tvrdý kurs proti Rusku. Vše navíc koření sólová turecká strategie. Respektovaný komentátor Wolfgang Münchau na serveru Eurointelligence.com dokonce tvrdí, že celé EU hrozí, že bude kvůli Ukrajině rozdělená více než v době amerického vpádu do Iráku.

O všem musí hodně přemýšlet i Česko, které za chvíli přebere předsednictví v Radě EU. Válečný bolehlav mu totiž bude nepochybně dominovat.

Miloš Balabán, právo