Únava z války?

Evropané začínají pociťovat z války na Ukrajině únavu. Potvrzuje to květnový průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy v deseti zemích. Vnímají Rusko jako agresora, nicméně o něco víc než třetina dotázaných si přeje, aby konflikt skončil co nejdřív, i když budou vyžadovány územní ústupky Ukrajiny. Zároveň 22 procent tvrdí, že konflikt by měl pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné, aby potrestal Rusko, které bude muset okupované území vrátit.

Podle autorů průzkumu, renomovaných politologů Ivana Krasteva a Marka Leonarda výsledky ukázaly, že evropské veřejné mínění se postupně mění a že nejtěžší časy mohou být teprve před námi.

Na misce vah převažují ekonomické zájmy. Sankce v mnoha případech bolí víc toho, kdo je uvaluje. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) se už nechal slyšet, že nás čeká nejhorší zima v historii, i když se domácnosti nemusí bát, že by mrzly. A co průmysl?

Ekonomické dopady války mají dominový efekt. Evropa se chce odstřihnout od ruského plynu, má ho nahrazovat zkapalněný. Dovoz je o polovinu vyšší než loni. Musí ho ale přeplácet. Jenže to způsobuje jeho nedostatek v rozvojových zemích jako je Pákistán nebo Bangladéš. K nedostatku obilí z Ukrajiny a Ruska se tak přidává další komodita a míra nestability roste.

Na Donbasu zatím pokračují tvrdé boje. Podle serveru Axios řekl poradce ukrajinského prezidenta Arachamija, že v bojích je každý den zraněno a zabito až tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajina proto žádá od Západu další těžké zbraně, hlavně dělostřelectvo.

Západ ale začíná být opatrnější. I když na čtvrteční návštěvě Kyjeva francouzský prezident Macron, německý kancléř Scholz a italský premiér Draghi podpořili úsilí, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v EU. Macron zároveň řekl: "Pomáháme Ukrajině bránit se, ale nevstupujeme do války s Ruskem, a proto bylo domluveno, že určité zbraně - zejména útočná letadla či tanky - nebudeme dodávat."

Poradce ukrajinského prezidenta Arestovyč na serveru strana.ua poznamenal, že Západ se snaží prosadit Rusko za jednací stůl, a proto Ukrajině nedodává zbraně v potřebném objemu. Poradce Arachamija připustil, že ruský postup na Donbase dostává Ukrajince do složité situace v případných dalších jednáních. "Naše vyjednávací pozice je aktuálně slabá, takže v této pozici nechceme usednout k jednacímu stolu. Potřebujeme nějaký zvrat."

Jenže jaký? Ukrajina teď jen těžko může podniknout proti Rusům na Donbase nějakou protiofenzívu a znovu získat Rusy obsazené území. A Rusko naopak může jen stěží postoupit na Ukrajině dál, než je teď.

Hledání východiska z patové situace, která je zátěží i pro Západ, je teď zřejmě v centru zájmu západních politiků. Změnu kurzu signalizuje projev generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga 12. června, o kterém informoval list Die Welt. Zeptal se v něm Ukrajinců, jakou cenu jsou ochotni zaplatit za mír, přičemž zmínil ústupky ohledně území, míry nezávislosti a svobody. Dokonce položil opravdu těžkou otázku: "Kolik demokracie jste ochotni obětovat pro mír?" s konstatováním, že je to těžké morální dilema.

Těžké určitě, navíc s nespokojeností Evropanů v zádech.

Miloš Balabán, Právo