Uprchlíci, zničená země a šance diplomacie
Ukrajinská vicepremiérka Irina Vereščuková doporučila ukrajinským uprchlíkům, kteří pobývají v Evropě, aby se před zimou na Ukrajinu nevraceli. Dá se zároveň očekávat, že dojde ke druhé uprchlické vlně. Do Evropy zamíří ti, co se z ní vrátili, a též noví uprchlíci.
Ministr vnitra Vít Rakušan už sdělil spíš konzervativní odhad, že se počet uprchlíků v EU zvýší ze současných 4,3 milionu na 5 milionů. Krizový plán na Slovensku přitom počítá nově 700 tisíci novými uprchlíky. Sám Rakušan dodal, že pokud by počet uprchlíků v Česku stoupl nad půl milionu ze stávajících 450 tisíc, byla by to pro stát mimořádná zátěž.
Klíčový důvod pro další uprchlickou vlnu je zřejmý: nedostatek elektrické energie. Podle prezidenta Zelenského je po útocích ruské armády zničeno třicet procent elektráren. Týdeník The Economist s odkazem na zdroje v ukrajinské energetické společnosti uvedl, že už nejsou zdroje na obnovu elektráren a elektrické sítě.
Dá se z toho odvodit, že pro Ukrajinu bude velmi těžké přežít zimu a zároveň i vést bojové operace na východní frontě proti Rusku. Pokud existuje deficit energie logicky to ztěžuje přísun vojáků a zbraní na frontu, stejně jako jejich zásobování. Evropa v tom nemůže Ukrajině příliš pomoci protože obnova energetické infrastruktury je drahý běh na dlouhou trať i v mírové době.
Možná se tak dostáváme do paradoxní situace. Pokračují masivní dodávky zbraní ze Západu, což sice Ukrajincům umožňuje čelit Rusům, jenže ukrajinský týl je zároveň velmi zranitelný.
Mohla by situaci odblokovat diplomacie? Zatím se tak nezdá. Přední sloupkař Washington Post David Ignatius minulý týden přesto napsal, že USA nemohou diktovat Kyjevu podmínky řešení konfliktu a měly by pokračovat v jeho podpoře dodávkami zbraní. Zároveň by se měly hledat nové kanály, jak přesvědčit Moskvu, že USA neusilují o zničení Ruska a chtějí se vyhnout přímé vojenské konfrontaci.
Všiml si též vystoupení prezidenta Putina na Valdajském fóru. Putin řekl, že Rusko chce zahájit nějakou verzi dialogu, neboť "dříve nebo později budou muset nová centra mnohopolárního světového uspořádání zahájit rovnoprávný dialog o naší společné budoucnosti," Ignatius doporučuje, aby Bílý dům pominul zvláštní vidění světa Putinem, ale reagoval na jeho ochotu k dialogu. Důvod je podle Ignatiuse zřejmý: nadešel čas zahájit jednání o tom, jak zabránit tomu, aby tento strašlivý konflikt přerostl v něco mnohem hroznějšího.
Bude ale vůle přiznat, že konflikt je řešitelný pouze na velmocenské úrovni mezi USA a Ruskem, což by mohlo být chápáno jako částečná kapitulace Západu? V sázce je ovšem nejen budoucnost Ukrajiny.
Miloš Balabán, Právo